Budějovické silnice jsou jedny z nejhorších
Českobudějovické silnice klesly v hodnocení bezpečnosti na silnicích na předposlední místo z krajských měst. Propadly se z loňského sedmého místa na předposlední, tedy dvanácté místo, když bylo na silnicích jihočeské metropole v letošním prvním pololetí vážně zraněno 14 osob. Nejlépe si ve stejné statistice vedli řidiči v Jihlavě, bezpečný provoz je i v Karlových Varech či Hradci Králové, jen o příčku lépe než Budějovice skončilo Brno, na dně tabulky je Liberec. Z jihočeských okresních měst si dobře vedly Prachatice a Strakonice. Jihočeský kraj a Budějovice by se měli nad tímto problémem co nejrychleji zamyslet a na daný problém co nejdříve zareagovat.
Kam dál?
42. ročník výstavy Země Živitelka
Na začátku 42. ročníku na níž své služby či zboží prezentuje přes 600 obchodníků, přišla řeč i na rekordní sucho v letošním létě a nízké ceny mléka, které dělají těžkou hlavu zemědělcům. O zahájení Země živitelky, jejíž loňský ročník navštívilo i přes deštivé počasí téměř 100 tisíc lidí, se kromě Miloše Zemana postaral také jeho předchůdce ve funkci Václav Klaus, dále ministr zemědělství Marian Jurečka nebo jihočeský hejtman Jiří Zimola. Dobré jídlo označil Miloš Zeman za součást kultury. Například Francouzi zcela samozřejmě řadí svoji kuchyni do francouzské kultury. A my jako bychom se za českou kuchyni styděli, tváříme se šťastně, když pojídáme některé odpornosti ze zahraničních kuchyní, řekl Miloš Zeman a dodal, že ten, kdo dobře jí, je kulturní člověk. V tomto ohledu si notoval s Václavem Klausem. „Místo plamenných řečí našemu zemědělství nejvíce pomůžeme konzumací českých produktů. I já mám kolikrát nutkání si koupit vznešeně zabalený francouzský sýr, ale pátý smysl mě vždycky zabrzdí a znovu sáhnu po sýru z Madety," řekl exprezident. At se letošní 42. ročník této výstavy těší velkému zájmu návštěvníků a spokojenosti vystavovatelů. A Vy neváhejte tuto výstavu navštívit, stojí to za to.
Zobrazit více
Duševní choroba je horší než si zlomit nohu
Povídá se, že každý třetí člověk si aspoň jednou ve svém životě projde ať už léčenou nebo neléčenou depresí. Podle odhadů by dokonce v roce 2020 měly být psychiatrické nemoci druhým nejčastějším důvodem pracovních neschopností. Naše společnost stále do značné míry vnímá psychiatrické problémy jako určitou zvláštnost, potvrzuje primář psychiatrického oddělení českobudějovické nemocnice Jan Tuček. Přiznat si, že jsem duševně nemocný, je pro člověka většinou velmi obtížné. Jde ale přece o chorobu a nemoc duše je stejná jako nemoc jakékoli části těla. Onemocnět duševní chorobou není o nic složitější než si například zlomit nohu. Podle Dr. Nováčka není nikdo z nás vůči duševním chorobám imunní. Riziko, čím můžeme onemocnět, se ale mění s věkem. „Mezi dvacátým a třicátým rokem propuká například schizofrenie, později nejsou výjimkou bludy, ve stáří nás všechny čeká demence. K lékaři nedostanou všichni, kdo nějaké rysy duševní choroby vykazují. „Je nutné si uvědomit, že my vidíme příslovečnou špičku ledovce. Promořenost psychiatrickými příznaky v populaci je daleko vyšší než počet hospitalizovaných pacientů. My říkáme, že pacienti se na oddělení dostávají v okamžiku, kdy jejich příznaky začnou vadit buď jim samotným nebo okolí. Do té doby, pokud jsou ostatní schopni to tolerovat a akceptovat, na psychiatrii nikdo nepřijde. Pokud budete mít jakékoli psychické problémy, neváhejte navštívit odborného lékaře.
Zobrazit více
Běželi marathón za prémii 70000,- Kč
Absolvovali velkou tréninkovou dávku aby pomohli dobré věci. Motocykloví závodníci bratři Smržové nechyběli ve startovní poli Mattoni půlmaratonu. Zatímco mladší Matěj stlačil svůj čas pod dvě hodiny, starší Jakub zůstal těsně nad touto hranicí. „Bylo velké horko, ale jinak se běželo relativně dobře. Původně měli v plánu, že poběží s bratrem společně. „Mates je geneticky pro vytrvalostní běh vybavený lépe než já. Já funguji v trochu jiném režimu. Přesto jsem se snažil držet s ním, ale po pěti kilometrech jsem toho měl opravdu plné kecky. Člověk by měl běžet svým tempem, ale dav vás strhne, takže běžíte relativně rychle, aniž byste si to sám uvědomil," vrací se k sobotě starší z bratrské dvojice. „Nakonec jsem se závodem spíše protrápil. Přesto to byl skvělý zážitek," ujistí. Pro oba bratry se jednalo o premiérový půlmaraton. A bez nějakého speciálního tréninku. „Je fakt, že jsem se dostal do nouzového režimu. Hlavně, že jsme to přežili. Rozhodně je to zkušenost pro příště. Přece jen jednadvacet kilometrů není úplně málo. V tréninku běháme deset až dvanáct kilometrů, což je pro náš sport nejvhodnější," vysvětluje. Skvělá prý byla atmosféra závodu. „To bylo super," přikývne. „Určitě stojí za to si půlmaraton vyzkoušet. Kolem celé trati stojí lidé a fandí bez ohledu na to komu. K tomu samozřejmě spousta známých. I po organizační stránce bylo všechno zvládnuté. Jenom si někteří lidé stěžovali, že bylo město uzavřené pro běžný provoz. Ale to je zbytečné komentovat. Podobná akce je jednou za rok a všichni o ní věděli dopředu. Účast bratří Smržových na půlmaratonu pomohla také postiženým dětem v Centru Bazalka, jehož jsou patrony. „Když už jsme se do účasti do půlmaratonu nechali uvrtat, tak jsme se rozhodli, že poběžíme pro Bazalku," říká Jakub. Od slov byl jako vždy v podání bratrské dvojice jen malý krůček k činům. Založili jsme webové stránky Běžímpro. Oslovili jsme také všechny naše dlouholeté partnery a téměř všichni přispěli. Druhou variantou jak pomoci, byla samotná účast v půlmaratonu. Každý mohl zaplatit nějaké peníze navíc, než bylo stanovené startovné, které šly právě na Bazalku. Za ně dostal tričko plus dárky, které vyrobily děti v Bazalce. Akce se nakonec neminula výsledkem. Vybralo se něco přes sedmdesát tisíc korun. To jsme vůbec nečekali, protože celý projekt se rozběhl pouze nějaké tři čtyři týdny před startem závodu. Byli jsme moc rádi, že to takhle dopadlo, netajil Jakub Smrž velkou spokojenost, že jejich účast v závodě nakonec přinesla dětem z Centra Bazalka tak velkou sumu. Webové stránky Běžímpro budou fungovat i nadále. „Budou sdružovat lidi, kteří chtějí běhat pro kohokoliv. Nemusí to být jen pro Bazalku. Když bude chtít někdo odběhnout závod pro koho chce, tak se začlení do projektu. Na stránkách budou uvedeni všichni partneři, kteří pomohli. A je jedno komu," zdůrazní. Zatímco účast na půlmaratonu ve spojení s charitativní akcí Jakuba Smrže potěšila, jeho závodní sezona zatím tak úspěšná není. V mezinárodním mistrovství Velké Británie superbiků je po třech závodních bez bodového zisku. „Motorka funguje, já celkem taky, jsme i docela rychlí. Vždycky se ale něco pokazí. Tak tragický začátek sezony nepamatuji. Rozhodně však nehází flintu do žita. „V přípravě jsem udělal maximum a teď na sobě pracuji o to víc. Snad výsledky přijdou. Tým, já i motorka na to určitě máme, říká Jakub Smrž a věří v úspěšnou motocyklovou sezonu.
Zobrazit více
