Nechtějí vzdát boj o novou školu
Vznik střední školy už podpisem podpořilo přes pět tisíc lidí. Podali jsme právní rozklad, k němuž by se ministerstvo školství mělo vyjádřit do konce dubna, zatím pokračujeme v přípravách tak, aby lyceum mohlo v září zahájit výuku," líčí úsilí řady lidí ředitelka budějovické waldorfské základní a mateřské školy Milena Vlčková. Jde o budoucnost desítek školáků, kteří se právě rozhodují o studiu na střední škole. Mnozí znají waldorfskou pedagogiku už od školky, dlouho navštěvují budějovickou waldorfskou základní školu a rádi by pokračovali v tomto typu vzdělávání až do maturity. Zájem mají i žáci stejně zaměřené školy v Písku. Jenže ministerstvo i Jihočeský kraj se staví k záměru zřídit od září v Budějovicích waldorfskou střední školu zamítavě. Ve své argumentaci se opírají o tvrzení, že vznik takové školy není v souladu s dlouhodobým záměrem vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v Jihočeském kraji. Podle vedení kraje je škol se stejným obsahem vzdělávání v regionu dostatek. „Nevidíme proto potenciál, že by waldorfské lyceum mohlo zaplnit nějakou díru na trhu," míní krajský radní pro školství Tomeš Vytiska. S argumentem, že waldorfské lyceum by do nabídky středoškolského vzdělání nepřineslo nic nového, ředitelka školy Milena Vlčková zásadně nesouhlasí. „To je jen laický pohled. Vzdělávací program waldorfského lycea je opravdu odlišný, je koncipovaný jako pokračování výuky na waldorfské základní škole. Ač nabízí různá zaměření, nenutí studenty ke specializaci. Naopak, při výuce se mohou zblízka dotknout mnoha oborů," naznačuje. Stejně jako ostatním kritikům úřednické stopky pro novou školu jí vadí, že se rozhodnutí neopírají o komplexní posouzení celé problematiky a využívají jen některé argumenty. „Nelíbí se nám také nerovný přístup. Proč, když v jiných krajích bylo waldorfské lyceum schváleno, to na jihu to nejde? I v našem kraji by měla mít jedna taková střední škola. Nemůžeme přece doplácet na to, že jiné školy v regionu nejsou naplněné," zlobí se Milena Vlčková. Své názory na kontroverzní rozhodnutí si nenechávají pro sebe ani mnozí rodiče a školáci. „Osobními dopisy oslovují ministra školství Marcela Chládka i premiéra Bohuslava Sobotku. Je to aktivita samotných rodin, ale pár dopisů jsem měla možnost si přečíst. Každý z pisatelů má trochu jiný pohled. Děti například trápí, že nemohou blízko domova pokračovat ve vybrané formě vzdělávání, navíc v jiných školách stejného typu je přetlak zájemců, některé rodiny by středoškolské studium svých dětí třeba v Příbrami těžko zvládaly finančně. Na většinu dopisů sice přichází jednotná odpověď, ale pan premiér už reagoval, že se naší věcí opravdu hodlá zabývat," dodává paní ředitelka školy.
Kam dál?
Stadion na ploché dráze v Českých Budějovicích
V letech 1957 a 1958 si Tatran KOH-I-NOOR vybudoval uvnitř oválu ploché dráhy atletickou dráhu. Obě byly škvárové. V roce 1966 byla škvára ploché dráhy nahrazena pískem, který umožnil rychlejší a bezpečnější jízdu než ve vyježděných rýhách na škváře. Na zahajovací závod na pískové dráze v roce 1966 přišlo 7000 diváků, což ve srovnání s návštěvností v 50. letech bylo málo. Ve zlatých 60. byla plochá dráha zaplněná, asi 20 000 diváky, když zde roku 1964 končila etapa Závodu míru W-B-P a šlo se na Smolíka. Před Závodem míru 1964 byl vybudován vjezd na stadion. Sice dobře, ale hned jak vjeli závodníci na dráhu, na škváře podklouzli a popadali, další letěli přes ně. Na ploché dráze jezdily po roce 1960 také speciálně v Motoru vyrobené mopedy. Toho roku se na vnitřní ploše konala spartakiáda, když předtím se rekonstruovala zajímavá tribuna z roku 1947, která stála původně na hřišti Dynama u plynárny a pak na Dlouhé louce jako tribuna pro vojenské přehlídky. Poslední závod plochodrážní extraligy se jel dne 1. července 1973. To se ovšem nevědělo, že je to naposled. Délka ploché dráhy se měla či spíše musela zkrátit na mezinárodní délku 400 m, na což nedostal oddíl dotaci a vlastní peníze nestačily. Navíc rok po Závodu míru v roce 1965 byl na základě stanoviska Technického zkušebního ústavu v Praze vydán zákaz používání tribuny. Plochá dráha byla označena jako nevyhovující v roce 1976. Historická tribuna byla odstraněna v roce 1986. Podle projektu byl stadion určen i pro cyklisty. V plánu radnice byl také na Dlouhé louce lyžařský skokanský můstek, malá ZOO, vegetační bludiště a pionýrská dráha. Plány měla radnice velké, ale postavila se jen pionýrská dráha a plochá dráha, která se stala ve městě pojmem pro až 25 000 diváků. Tento stadion má ve městě České Budějovice velkou tradici. V současné době slouží jihočeské univerzitě k jejím sportovním aktivitám a dále mnohým fotbalovým klubům jako tréninková plocha. Několiktrát se na tomto stadionu konaly i hudební koncerty. Pokud zvolíte jiné sportovní vyžití, tak si můžete v tomto sportovním areálu zahrát třeba tenis na několika antukových kurtech.
Zobrazit více
Stezka odvahy ve Stromovce v Českých Budějovicích
Pátek večer 9.2. byl opět velkým dobrodružstvím pro děti, které zažily pátou Stezku odvahy ve Stromovce, na jejímž konci je čekalo překvapení. Za světlem svíček se vydaly i s rodiči lesem, kde potkávaly lesní bytosti a plnily jejich lehké úkoly. Hodní duchové, vodníci, lesní skřítci, rusalky, upíři je měli napsané na cedulce, která také popisovala, jak se která pohádková postavička chová. Protože šlo o pobavení menších dětí, nebylo cílem je vyděsit, ale přátelsky seznámit s večerní přírodou a strašidláky. Škoda prý, že na další stezku budou čekat celý rok. Tato městem pořádaná akce získává každým rokem více na své oblibě.
Zobrazit více
Nové semafory na Husově třídě v Českých Budějovicích
Přijde doba, kdy řidiči vyšší rychlostní stupeň nezařadí. Při cestě z centra města na budějovická sídliště totiž řidiče přibrzdí další semafory. Budějovičtí totiž naplánovali, že mezi zastávkami MHD u výstaviště vznikne nový světelný přechod pro chodce. Ještě před osazením světelné signalizace se jedna ze zastávek u výstaviště posune asi o 15 metrů. Několik let se také hovoří o záměru zřídit světelnou křižovatku jen pár desítek metrů odtud, v místě zvaném u kapličky. To aby auta mohla snáze najíždět z vedlejší silnice na Husovu třídu. Na zhruba sedm set metrů dlouhém úseku by tak byly už čtvery semafory. Signál na semaforů u přechodu mezi zastávkami nastavíme tak, aby semafor zbytečně nezdržoval dopravu, řekl jeden z navrhovatelů a připustil, že další semafory provoz pozdrží. Na druhou stranu se významně zvýší bezpečnost chodců. Ti jsou ohroženi hlavně na víceproudých komunikacích, mezi něž patří i zmíněný úsek Husovy třídy. Úpravy přechodu a posunutí zastávek by Budějovičtí rádi stihli ještě letos. Záviset bude ovšem na tom, kdy se kraj pustí do plánované opravy povrchu v této části Husovy třídy. Přetíženému dopravnímu uzlu pomohou i přímé odbočovací pruhy, jaké známe třeba z křižovatky Lidická a Mánesova. V plánu je i lávka pro pěší přes Dlouhou louku. Jedinou změnou tak zatím zůstane nový světelný přechod u výstaviště, s jehož vyznačením chce město počkat na zahájení rekonstrukce povrchu části Husovy třídy v úseku mezi křižovatkami s ulicemi Na Sádkách a Ant. Sovy. Všechny uvedemé úpravy komunikací jsou ještě závislé na dadších jednáních, která budou v nejbližších dnech pokračovat. Občané se tak mohou těšit na další zvýšení bezpečnosti provozu.
Zobrazit více
