Noční půlmarathón v Českých Budějovicích
Kvalitní sportovní oblečení potřebovali v sobotu nadšení sportovci, kteří se zúčastnili běžeckého závodu Night Run. K jejich povinnému vybavení totiž patřily i čelovky. Závod se totiž běžel až večer, takže si přes tisíc běžců mohlo vychutnat neopakovatelnou atmosféru večerních Českých Budějovic. Pro běžce byly připraveny hned dvě trasy – deseti a pětikilometrová. Do závodu se mohly zapojit také děti. Právě dětem patřilo sobotní odpoledne na náměstí Přemysla Otakara II. Pro běžce do patnácti let byly připraveny různě dlouhé trasy kolem celého náměstí. Zatímco ti nejmenší oběhli náměstí pouze jednou, starší běžci kolem něj kroužili déle. Nejdřív jsme se zapojili do příprav před závodem – sestavovali jsme zábrany, pomáhali stavět stany, značili jsme trasu a tak podobně. Při závodu jsme pak na svých stanovištích hlídali samotnou trať. Bylo třeba navádět závodníky, ale i dohlížet, aby se jim do cesty nepletli diváci a chodci, popsala přípravy patnáctiletá běžkyně z Českých Budějovic a doplnila, že to pro ni byla úplně nová zkušenost. Dostala jsem se k tomu náhodou, na internetu jsem si všimla, že se shánějí dobrovolníci, tak jsem se přihlásila. Jsem ráda, že jsem se zapojila, moc mě to bavilo, shrnula své sobotní zážitky studentka. Závod si chtěl vyzkoušet také Tomáš Dvořák z Českých Budějovic. Nakonec se ale na startovní čáru postavit nemohl. Původně jsem chtěl běžet, ale před dvěma týdny jsem si zranil kotník. A po jedné noze bych asi nezvládl ani dětskou trasu kolem náměstí. Docela mě to mrzí. Vím, že když člověk běží takový závod, tak je to úplně jiný pocit, než když běhá sám. Mám takové akce rád, tak jsem se alespoň přišel podívat a fandit ostatním. Někde v tom davu poběží moji dva spolužáci ze střední školy, dodal student, který by si příští rok rád zaběhl i půlmaraton. Na startu závodu se sešli nejen pravidelní běžci, ale i ti, kteří se rozhodli to prostě zkusit a dokázat si, že na to mají. Domluvil jsem se s kolegyní z práce. Já doufám, že se mi deset kilometrů podaří zaběhnout do padesáti minut, přál si před závodem dvacetiletý Roman z Českých Budějovic. Začal jsem běhat teprve před měsícem. Trénoval jsem obden, ze začátku jsem chodil běhat ráno, teď před závodem jsem běhal hlavně večer. Deset kilometrů jsem ale zatím běžel jen jednou. Už teď ale vím jedno. Přítí rok se opět tohoto závodu zúčastním. Zajisté bude tato sportovní akce lákadlem a motivací trénovat pro další lidi, ktrří chtějí být na startu příštího ročníku.
Kam dál?
Centrum mistra Jana Husa otevřeno
Za rok se podařilo to, o čem se doposud pouze mluvilo. V sobotu Bohuslav Sobotka slavnostně otevřel Centrum mistra Jana Husa v Husinci, jehož rozsáhlou rekonstrukci podpořila současná vláda. Husův památník převzala na základě nájemní smlouvy s městem Husinec v roce 2010 Církev československá husitská, která třikrát marně usilovala o finanční podporu jak u bývalých vlád, tak z evropských fondů. V létě roku 2012 jsem vzal svoji rodinu, manželku a své dva malé syny právě sem, na návštěvu Husova rodného domu. A musím říci, že mi bylo smutno. Husův dům byl neopravený, byla zde stará expozice a já jsem si říkal, jak je to typicky české. Protože my máme tendenci, jako český národ, na to, co je ve skutečnosti podstatné, na to, co je ve skutečnosti důležité, zapomínat a nechávat to tak trochu stranou v představě, že když je to tak důležité, že se o to někdo postará. A jsem rád, že to nezůstalo při tom typicky českém postoji, uvedl v rámci slavnostního otevření premiér Bohuslav Sobotka. Myslím, že by to takto mělo být. Spolu s ním se vedle řady dalších významných hostů otevření Centra mistra Jana Husa účastnili i ministr kultury Daniel Herman a ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek, patriarcha Církve československé husitské Tomáš Butta a hejtman Jihočeského kraje Jiří Zimola. Podobné složení se podle slov hlavních hostů ale při blížících se Husových slavnostech v Husinci začátkem července očekávat nedá. Poté odjeli do temelína. Při své návštěvě Temelína předseda vlády uvedl, že vládní koncepce rozvoje energetiky počítá rovněž se stavbou dvou nových bloků v Dukovanech a Temelíně. Stavba prvního z nich by měla vzhledem ke stáří elektrárny začít v Dukovanech. Výběrové řízení na dodavatele nového bloku by podle premiéra mohlo být zahájeno koncem roku 2016. V Temelíně by pak celý proces začal později. Nepřijel jsem dnes do Temelína, abych oznamoval nějaké konkrétní termíny. Přijel jsem proto, abych zdůraznil, že vláda má zájem na budoucnosti této bezpečné a efektivní jaderné elektrárny. Proto lze jen s očekáváním doufat, že vláda podnikne další dobré kroky pro naši společnost.
Zobrazit více
Změna provozu v Kauflandu České Budějovice
Dopravní poměry na Dlouhé louce u českobudějovického Kauflandu se brzy změní. Ve druhé polovině března začnou podél Dlouhé louky stavbaři vytvářet zálivy pro nové zastávky MHD. Do budoucna Budějovičtí plánují i proměnu nedaleké kruhové křižovatky přímo u obchodního domu. Zakázku za zhruba 4,7 milionu korun zajistí firma Strabag. Akce má začít 25. března a skončit za 90 dnů. U Kauflandu zastaví autobusy na linkách 7 a 15, které tudy běžně jezdí, pouze obslouží jednu zastávku navíc. Spoje linky 15 jezdí mezi Papírenskou ulicí nedaleko od nemocnice na Výstaviště a na sídliště Šumava a Vltava. Linka číslo 7 spojuje budějovické sídliště Máj s Rožnovem, Včelnou a Boršovem nad Vltavou. Podél Dlouhé louky začnou stavbaři v březnu vytvářet zálivy pro nové zastávky MHD a do budoucna je v plánu i úprava kruhové křižovatky, která je spojnicí Dlouhé louky se silnicí směřující ke Kauflandu a ulicí Na Sádkách vedoucí do Čtyř Dvorů. Jak bude křižovatka v budoucnu vypadat, zatím není zcela jasné. Jsou zpracované studie s několika variantami jejíž termín zatím není znám. V plánu jsou i další úpravy prostranství u Kauflandu.
Zobrazit více
Stadion na ploché dráze v Českých Budějovicích
V letech 1957 a 1958 si Tatran KOH-I-NOOR vybudoval uvnitř oválu ploché dráhy atletickou dráhu. Obě byly škvárové. V roce 1966 byla škvára ploché dráhy nahrazena pískem, který umožnil rychlejší a bezpečnější jízdu než ve vyježděných rýhách na škváře. Na zahajovací závod na pískové dráze v roce 1966 přišlo 7000 diváků, což ve srovnání s návštěvností v 50. letech bylo málo. Ve zlatých 60. byla plochá dráha zaplněná, asi 20 000 diváky, když zde roku 1964 končila etapa Závodu míru W-B-P a šlo se na Smolíka. Před Závodem míru 1964 byl vybudován vjezd na stadion. Sice dobře, ale hned jak vjeli závodníci na dráhu, na škváře podklouzli a popadali, další letěli přes ně. Na ploché dráze jezdily po roce 1960 také speciálně v Motoru vyrobené mopedy. Toho roku se na vnitřní ploše konala spartakiáda, když předtím se rekonstruovala zajímavá tribuna z roku 1947, která stála původně na hřišti Dynama u plynárny a pak na Dlouhé louce jako tribuna pro vojenské přehlídky. Poslední závod plochodrážní extraligy se jel dne 1. července 1973. To se ovšem nevědělo, že je to naposled. Délka ploché dráhy se měla či spíše musela zkrátit na mezinárodní délku 400 m, na což nedostal oddíl dotaci a vlastní peníze nestačily. Navíc rok po Závodu míru v roce 1965 byl na základě stanoviska Technického zkušebního ústavu v Praze vydán zákaz používání tribuny. Plochá dráha byla označena jako nevyhovující v roce 1976. Historická tribuna byla odstraněna v roce 1986. Podle projektu byl stadion určen i pro cyklisty. V plánu radnice byl také na Dlouhé louce lyžařský skokanský můstek, malá ZOO, vegetační bludiště a pionýrská dráha. Plány měla radnice velké, ale postavila se jen pionýrská dráha a plochá dráha, která se stala ve městě pojmem pro až 25 000 diváků. Tento stadion má ve městě České Budějovice velkou tradici. V současné době slouží jihočeské univerzitě k jejím sportovním aktivitám a dále mnohým fotbalovým klubům jako tréninková plocha. Několiktrát se na tomto stadionu konaly i hudební koncerty. Pokud zvolíte jiné sportovní vyžití, tak si můžete v tomto sportovním areálu zahrát třeba tenis na několika antukových kurtech.
Zobrazit více
