Objímá jižní Čechy
Věru Hlaváčkovou znají diváci například jako Irenu z Havlova Odcházení, Královnu ze Tří mušketýrů, nebo Maureen ve hře Kráska z Leenane, za kterou byla v roce 2007 nominována na celostátní Thálii. Na kontě má desítky velkých rolí a patří mezi nejpopulárnější herečky jihočeské divadelní scény. Do Českých Budějovic ji před 25 lety přivedla láska. Jak sama Věra Hlaváčková říká, vystudovala brněnskou konzervatoř a po angažmá v Klicperově divadle v Hradci Králově a Mahenově činohře v Brně se provdala na jih Čech a začala její dlouholetá herecká dráha v Jihočeském divadle. Byl to takový trošku kompromis. Můj první manžel studoval v Praze, já jsem byla v angažmá v Brně. On byl z Českých Budějovic, a tak jsme šli spolu sem, vzpomíná s úsměvem sympatická herečka s tím, že je to už více než dvacet let. „První, co jsem udělala, když jsem přišla do Budějovic, bylo, že jsem sjela Vltavu. Poprvé jsem byla na vodě, úžasné," vzpomíná herečka s tím, že teď už to na Vltavě tak kouzelné není, neboť je vodáky doslova přecpaná. S nostalgickým úsměvem vzpomíná na dobu, když do Budějovic přišla. Bylo to rok po sametové revoluci a ona se původně bála odejít z velkého města, jako je Brno, do mnohem menšího. Dnes už ale rozhodně nelituje. A když sem prý přijedou příbuzní z Moravy, jsou nadšení, jak jsou Budějovice krásné. Já bych po těch letech už nikam jinam jít nechtěla. Oblíbila jsem si nejen Budějovice jako město. Je to tady úžasné, hlavně když máte malé děti. Je tady větší klid než ve velkém městě a nemusím trávit hodiny cestováním jako v Praze, vysvětluje s úsměvem. Prozrazuje, že kromě Budějovic miluje i Novohradské hory, kde má chalupu a kam často jezdí. Prostě jižní Čechy jsem si tak nějak přisvojila. Řekla bych, že mne obejmuly a já objímám je. Takže jižní Čechy a Budějovice jsou teď už moje. Když před více než dvaceti lety nastoupila do Jihočeského divadla, byla zde, jak sama říká, ještě ta „stará garda". „Byl tady Jirka Šesták, Petr Šporcl, Věra Krpálková a řada dalších úžasných herců. Později nastoupil Martin Hruška, Petra Hobzová a další a byla tady úžasná parta lidí," říká Věra Hlaváčková. Jak říká, pod vedením šéfa činohry Martina Glasera začalo divadlo rozkvétat. „Když jsem nastoupila, divadlo působilo tak trochu kostnatě. Ale bylo těsně po revoluci, tak se není co divit," vysvětluje herečka. Ta si spolupráci s Martinem Glaserem nemůže vynachválit. „Tvořili jsme skvělý tým. U něj jsem začínala dělat všechny své tehdejší velké role. Byla to hektická, ale nádherná doba. Přemýšlí nad tím, že od revoluce se divadelní svět v mnohém opravdu změnil. „Dříve nebylo nic jiného po desáté hodině otevřeno než divadelní klub. Scházeli se zde různí lidé, nejen herci, ale třeba i doktoři. Herci žili opravdu hodně semknutě. Jezdilo se i na společné dovolené. Dodává, že dneska už je to jinak a herectví je vlastně práce jako každá jiná. „Nechodíme do práce na sedmou, ale na půl desátou, kdy zkoušíme. Zase ale hrajeme šest dní v týdnu. V divadle musíme být večer hodinu před představením, tedy na šestou," vysvětluje oblíbená herečka. Myslím, že by bylo dobré se na nějaké představení této zkušené herečky podívat. Proto neváhejte, divadelní sezóna je v plném proudu.
Kam dál?
Běželi marathón za prémii 70000,- Kč
Absolvovali velkou tréninkovou dávku aby pomohli dobré věci. Motocykloví závodníci bratři Smržové nechyběli ve startovní poli Mattoni půlmaratonu. Zatímco mladší Matěj stlačil svůj čas pod dvě hodiny, starší Jakub zůstal těsně nad touto hranicí. „Bylo velké horko, ale jinak se běželo relativně dobře. Původně měli v plánu, že poběží s bratrem společně. „Mates je geneticky pro vytrvalostní běh vybavený lépe než já. Já funguji v trochu jiném režimu. Přesto jsem se snažil držet s ním, ale po pěti kilometrech jsem toho měl opravdu plné kecky. Člověk by měl běžet svým tempem, ale dav vás strhne, takže běžíte relativně rychle, aniž byste si to sám uvědomil," vrací se k sobotě starší z bratrské dvojice. „Nakonec jsem se závodem spíše protrápil. Přesto to byl skvělý zážitek," ujistí. Pro oba bratry se jednalo o premiérový půlmaraton. A bez nějakého speciálního tréninku. „Je fakt, že jsem se dostal do nouzového režimu. Hlavně, že jsme to přežili. Rozhodně je to zkušenost pro příště. Přece jen jednadvacet kilometrů není úplně málo. V tréninku běháme deset až dvanáct kilometrů, což je pro náš sport nejvhodnější," vysvětluje. Skvělá prý byla atmosféra závodu. „To bylo super," přikývne. „Určitě stojí za to si půlmaraton vyzkoušet. Kolem celé trati stojí lidé a fandí bez ohledu na to komu. K tomu samozřejmě spousta známých. I po organizační stránce bylo všechno zvládnuté. Jenom si někteří lidé stěžovali, že bylo město uzavřené pro běžný provoz. Ale to je zbytečné komentovat. Podobná akce je jednou za rok a všichni o ní věděli dopředu. Účast bratří Smržových na půlmaratonu pomohla také postiženým dětem v Centru Bazalka, jehož jsou patrony. „Když už jsme se do účasti do půlmaratonu nechali uvrtat, tak jsme se rozhodli, že poběžíme pro Bazalku," říká Jakub. Od slov byl jako vždy v podání bratrské dvojice jen malý krůček k činům. Založili jsme webové stránky Běžímpro. Oslovili jsme také všechny naše dlouholeté partnery a téměř všichni přispěli. Druhou variantou jak pomoci, byla samotná účast v půlmaratonu. Každý mohl zaplatit nějaké peníze navíc, než bylo stanovené startovné, které šly právě na Bazalku. Za ně dostal tričko plus dárky, které vyrobily děti v Bazalce. Akce se nakonec neminula výsledkem. Vybralo se něco přes sedmdesát tisíc korun. To jsme vůbec nečekali, protože celý projekt se rozběhl pouze nějaké tři čtyři týdny před startem závodu. Byli jsme moc rádi, že to takhle dopadlo, netajil Jakub Smrž velkou spokojenost, že jejich účast v závodě nakonec přinesla dětem z Centra Bazalka tak velkou sumu. Webové stránky Běžímpro budou fungovat i nadále. „Budou sdružovat lidi, kteří chtějí běhat pro kohokoliv. Nemusí to být jen pro Bazalku. Když bude chtít někdo odběhnout závod pro koho chce, tak se začlení do projektu. Na stránkách budou uvedeni všichni partneři, kteří pomohli. A je jedno komu," zdůrazní. Zatímco účast na půlmaratonu ve spojení s charitativní akcí Jakuba Smrže potěšila, jeho závodní sezona zatím tak úspěšná není. V mezinárodním mistrovství Velké Británie superbiků je po třech závodních bez bodového zisku. „Motorka funguje, já celkem taky, jsme i docela rychlí. Vždycky se ale něco pokazí. Tak tragický začátek sezony nepamatuji. Rozhodně však nehází flintu do žita. „V přípravě jsem udělal maximum a teď na sobě pracuji o to víc. Snad výsledky přijdou. Tým, já i motorka na to určitě máme, říká Jakub Smrž a věří v úspěšnou motocyklovou sezonu.
Zobrazit více
Syrské rodiny na Šumavě
Čtyři syrské páry s dětmi našli ve čtvrtek brzy ráno policisté na Lipensku. Jihočeský policejní mluvčí zmínil, že skupina procházela po silnici z Horní Plané na Černou v Pošumaví, a když kolem šesté hodiny míjeli Jenišov, všiml si jich pozorný svědek. Ten pak neprodleně zavolal na tísňovou linku 158. Během chvíle dorazili na místo příslušní specialisté z cizinecké policie. Cizinci vstoupili na území republiky v rozporu s právními předpisy, bez cestovních dokladů a povolení k pobytu. Policisté celou skupinu převezli na pracoviště cizinecké policie do Českých Budějovic. Policisté vyhradili pro běžence speciální místnost, kde dospělí i jejich ratolesti mohou společně trávit volný čas. Díky spolupráci s českobudějovickou charitou zajistili strážci zákona také dostatečné zásoby jídla a pití. Většina běženců je totiž po náročném a nelegálním cestování ze svého domova do Evropy enormně vyčerpaná. Na tom zřejmě má významný podíl také neutuchající vlna extrémních veder. Z dosud provedených výslechů je pravděpodobné, že tři příbuzné rodiny uprchly z regionů ovládaných a zničených bojovníky Islámského Státu. Velmi podobný příběh zažili jihočeští policisté jen před pár dny. V pondělí večer zadrželi čtyři syrské ženy se sedmi dětmi ve Strážném na Prachaticku. Běženci se pohybovali kolem 21. hodiny v těsné blízkosti hranic, kde je pak objevila hlídka cizinecké policie. Jedna z žen trpěla akutními zdravotními problémy, policisté jí proto museli nejprve zajistit pomoc. Zbytek uprchlíků pak eskortovali do Českých Budějovic, kde počkají na rozhodnutí o svém dalším osudu. Vzhledem k tomu, že vstoupili do země nelegálně, pravděpodobně je čeká převoz na hranice a předání do rukou státu, ze kterého přišli do ČR. Tedy nejspíš do Rakouska nebo na Slovensko. Určitou záhadou zůstává, proč byly zadrženy pouze ženy a děti, neboť to není v podobných případech obvyklé. Je možné, že skupiny se mohly rozdělit a zatímco jedné se přechod do Německa vydařil, druhé nikoliv. Policisté všechny osoby prověří v databázích a následovat bude správní řízení. Jeho výsledkem bude pravděpodobně ukončení pobytu na území České republiky. Komunikaci s ženami zajišťuje přivolaný tlumočník do arabského jazyka. Koncem minulého týdne zastavili policisté u Horní Vltavice podezřelou dodávku slovenského řidiče, ve které bylo namačkaných 26 lidí, podle všeho uprchlíků z Afghánistánu. Doufáme, že bude těchto případů ubývat a cizinecká policie udrží vše dle možností pod kontrolou.
Zobrazit více
Bude most u nemocnice i pro automobily?
Dle nového územního plánu je naplánovaná výstavba mostu přes řeku Vltavu v okolí nemocnice České Budějovice. Zastupitelé města právě tento projekt schválili. Most by mohli využívat auta s čímž se nejdříve nepočítalo, ale hlavně cyklisté a také chodci. Výstavba by měla začít v roce 2021.
Zobrazit více
