V moštárnách letos ubylo práce
Tradičně druhý týden v listopadu, ukončili letošní sezonu moštování zahrádkáři v rudolfovském Mlýnském údolí. Zpracovali jsme letos kolem sedmi tun ovoce, loni to bylo kolem deseti tun. Sucho letos ovlivnilo třeba i velikost plodů. Počátkem listopadu už naposledy lisovali i na okraji Českých Budějovic v Husově kolonii. Letos zpracovali v moštárně 22 tun ovoce. V Nových Hodějovicích letos nakonec zapíší do statistik 18,5 tuny vylisovaného ovoce. Končili poslední pondělí v říjnu. Na začátku počítali, že kvůli suchu to bude 14 15 tun. Ale konečný výsledek je znatelně lepší a lze ho označit jako celkem průměrný. V třicetileté historii moštárny měly rekordní sezony v letech 2001 a 2003. Vždy udělali 40 tun ovoce. Ale podle Marie Syrovátkové, která se při moštování stará o vážení nebo účtování, bylo v některých špatných letech třeba jen pět tun ovoce, protože na jaře zmrzlo v květu. Letos přispělo ke slušnému výsledku několik skutečností. Místy nebyla úroda jablek zase až tak špatná. V některých lokalitách už také moštárny nejsou, takže do Nových Hodějovic do Topolové ulice přijíždějí zákazníci až od Kaplice, Hubenova nebo Nových Hradů. Tím, že je podle Marie Syrovátkové moštáren na Českobudějovicku málo, tak i když bylo sucho, nebyla bilance v Nových Hodějovicích v přílišném propadu. A zahrádkáři z Topolové ulice také pravidelně aktualizují svůj web. Získávají tím nové zákazníky, vedle těch věrných. Do Nových Hodějovic jezdí ale hodně zájemců už léta. Výhodou malých moštáren je to, že zákazník si odveze najisto šťávu ze svého ovoce. Někde ve větších zařízeních jablka vykupují, moštují třeba jen dva dny a lidé si odvážejí vypočtené množství moštu. V malých lisech u zahrádkářů si mohou lidé ovoce třeba i namixovat. „Někdo si dává jablka s mrkví nebo červenou řepou. Nebo zase chtějí zákazníci čisté odrůdové mošty. Přivezou si spartany nebo čistecké jablko," zmiňuje Marie Syrovátková s tím, že právě čistecké jablko je na moštování velmi vhodná odrůda. Ze zahrad ale dnes bohužel pomalu mizí. Zpracování ovoce v regionu ale moštováním nekončí. Kdo si připravil ovocný kvas, může nyní využít služeb několika pálenic. Zkuste si ochutnat čerstvou štávu z jablek, nebudete litovat, chuť je opravdu nepopsatelná a znamenitá.
Kam dál?
Nová kavárna u Dlouhého mostu v Českých Budějovicích
Aktivní městský park BosoNoha s dvaceti herními a smyslovými prvky slavnostně otevře 1. června u Kavárny Lanna u Dlouhého mostu. Současně s ním tady zahájí provoz Kavárna Deníku, komunitní centrum, v němž se budeme setkávat s Vámi, našimi čtenáři, a chystat pro vás zajímavé akce. Užijete si také workshopy, vycházky s nordic-walking holemi, setkat se budete moci s indiány, kartářkou, nutriční terapeutkou, hrát budou dvě kapely. Těšíme se na vás! BosoNoha je aktivní městský park v centru Budějovic u Dlouhého mostu. Na ploše bezmála půl hektaru se nachází třináct pohybových herních prvků, smyslový chodníček pro bosou nohu s různými povrchy, zpevněné plochy pro bezpečnou hru dětí i cvičení. Ale také infocentrum s půjčovnou sportovních potřeb, bistro s prostorem pro rodiny. Chybět nebude pódium pro divadelní představení, koncerty či přednášky. Děti si užijí trampolínu, v parných dnech poslouží osvěžující mlhoviště. Tento městský park bude pro občany velkým přínosem.
Zobrazit více
Bude u nemocnice České Budějovice most přes řeku ?
S vybudováním nové silnice přes řeku počítá chystaná změna územního plánu v Českých Budějovicích. Zelenou jí dala rada města. Pokud bude s návrhem souhlasit i zastupitelstvo, v budoucnu by nedaleko nemocnice mohl vyrůst nový most. Sloužit může nejen pro pěší a cyklisty, jak připouštějí dosavadní pravidla, ale i automobilům. S mírnými obavami přijímají obyvatelé Českých Budějovic plán radnice postavit mezi nemocničním areálem a kruhovým objezdem u Litvínovic nový most přes Vltavu. Protože má sloužit v omezené míře i automobilovému provozu, zaznívá z řad místních podezření, zda to není jen první krůček k daleko větším úpravám dopravní situace.
Zobrazit více
V mládí chytal vážky a později je vyřezal do dřeva
Ke dřevu měl blízko vždy, původně se totiž věnoval truhlařině. Dnes je ale Jiří Nekola na plný úvazek řezbářem. Začínal jsem na malých věcech, dělal jsem třeba sovičky," zavzpomínal na své začátky Jiří Nekola ze Štipoklas u Týna nad Vltavou. „Postupně se z toho stala práce na plný úvazek. Začal jsem shánět různé odborné knihy a podobně," dodal. Právě o tomto víkendu mohli jeho práci vidět všichni, kteří zavítali na náměstí Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích. Uskutečnil se zde závěr soutěže Oslavy lesa a dřeva. Přímo na náměstí tak od pátku do neděle pracovalo na svých sochách celkem osm řezbářů z různých koutů Česka. „Měli jsme k dispozici dvoumetrový dubový kmen. Na celou práci jsme měli týden. Do čtvrtka jsme pracovali u rybníka Olšina nedaleko Horní Plané, zbytek doděláváme zde," vysvětlil a dodal, že se rozhodl svou sochu pojmout trochu netradičně. „Moje Vážka není z jednoho kusu, práci jsem si rozdělil, z části kmene jsem udělal podstavec, na kterém bude umístěná samotná vážka," popsal svou sochu. Na českobudějovickém náměstí došlo především na jemnější práci. „Některé detaily sochy jsou třeba opálené speciálním hořákem. Krásně vyhladí dřevo, zbaví ho jemných třísek, třeba i na místech, která jsou nedostupná. Zároveň to ale působí i jako doplněk sochy, opálené části vytvářejí stínování," přiblížil techniku zkušený řezbář. Inspiraci pro svou sochu hledal v přírodě. „Hodně dělám figurální tvorbu, zde ale bylo zadání Flóra a fauna v českých lesích. Proto jsem zvolil právě vážku. Dokonce jsem jednu i chytil u vody, abych měl dobrou předlohu a mohl odpozorovat všechny detaily," dodal a ukázal na vážku ve sklenici, kterou měl s sebou i na českobudějovickém náměstí. Myslíme, že můžeme panu Nekolovi vzdát hold za jeho opravdové umění. Tato umělecká výstava byla pro všechny zúčastněné jistě velkou zábavou a poučením.
Zobrazit více
