V moštárnách letos ubylo práce
Tradičně druhý týden v listopadu, ukončili letošní sezonu moštování zahrádkáři v rudolfovském Mlýnském údolí. Zpracovali jsme letos kolem sedmi tun ovoce, loni to bylo kolem deseti tun. Sucho letos ovlivnilo třeba i velikost plodů. Počátkem listopadu už naposledy lisovali i na okraji Českých Budějovic v Husově kolonii. Letos zpracovali v moštárně 22 tun ovoce. V Nových Hodějovicích letos nakonec zapíší do statistik 18,5 tuny vylisovaného ovoce. Končili poslední pondělí v říjnu. Na začátku počítali, že kvůli suchu to bude 14 15 tun. Ale konečný výsledek je znatelně lepší a lze ho označit jako celkem průměrný. V třicetileté historii moštárny měly rekordní sezony v letech 2001 a 2003. Vždy udělali 40 tun ovoce. Ale podle Marie Syrovátkové, která se při moštování stará o vážení nebo účtování, bylo v některých špatných letech třeba jen pět tun ovoce, protože na jaře zmrzlo v květu. Letos přispělo ke slušnému výsledku několik skutečností. Místy nebyla úroda jablek zase až tak špatná. V některých lokalitách už také moštárny nejsou, takže do Nových Hodějovic do Topolové ulice přijíždějí zákazníci až od Kaplice, Hubenova nebo Nových Hradů. Tím, že je podle Marie Syrovátkové moštáren na Českobudějovicku málo, tak i když bylo sucho, nebyla bilance v Nových Hodějovicích v přílišném propadu. A zahrádkáři z Topolové ulice také pravidelně aktualizují svůj web. Získávají tím nové zákazníky, vedle těch věrných. Do Nových Hodějovic jezdí ale hodně zájemců už léta. Výhodou malých moštáren je to, že zákazník si odveze najisto šťávu ze svého ovoce. Někde ve větších zařízeních jablka vykupují, moštují třeba jen dva dny a lidé si odvážejí vypočtené množství moštu. V malých lisech u zahrádkářů si mohou lidé ovoce třeba i namixovat. „Někdo si dává jablka s mrkví nebo červenou řepou. Nebo zase chtějí zákazníci čisté odrůdové mošty. Přivezou si spartany nebo čistecké jablko," zmiňuje Marie Syrovátková s tím, že právě čistecké jablko je na moštování velmi vhodná odrůda. Ze zahrad ale dnes bohužel pomalu mizí. Zpracování ovoce v regionu ale moštováním nekončí. Kdo si připravil ovocný kvas, může nyní využít služeb několika pálenic. Zkuste si ochutnat čerstvou štávu z jablek, nebudete litovat, chuť je opravdu nepopsatelná a znamenitá.
Kam dál?
Rekonstrukce rozhledny na Sněžníku
Letošní sezónu budou muset turisté oželet výhled z rozhledny na Sněžníku. Během léta totiž projde její věž náročnou a nákladnou rekonstrukcí. Vzhledem ke klimatickým podmínkám, které panují na Sněžníku, není možné opravy provádět jindy než během léta. Opravy vyjdou na přibližně dva a tři čtvrtě milionu korun, což je jedna z největších letošních investic v Jílovém. Navazují na první etapu. Během té byla opravena podesta rozhledny. Na podzim roku 2014 bylo nutné podestu odizolovat, aby ji neničila voda, která zároveň vzlínala i do věže. A právě voda vzlínající pískovcovými kameny, ze kterých je věž postavena, byla jedním z důvodů, proč musí jílovská radnice udělat i druhou etapu rekonstrukce více než 150 let staré rozhledny. Nyní přijde na řadu oprava samotné věže a balkonu. Původně se přitom druhá etapa rekonstrukce rozhledny měla uskutečnit již loni. Rozhledna na Děčínském Sněžníku patří k nejstarším svého druhu u nás. Předloni oslavila 150 let své existence, a to i přesto, že jí i hrozil odstřel. Poslední velkou opravou prošla rozhledna na počátku 90. let minulého století, kdy se podařilo Jílovému sehnat potřebné dva miliony korun na její opravu. Při rekonstrukci byla celá rozhledna stažena ocelovými sponami a vruty. Kolem věže muselo být také postaveno lešení. Oprava se ale podařila tak, že to na jejím vzhledu není patrné. Byl také rozebrán a znovu složen ochoz věže. Vzhledem k výrazně větší náročnosti tehdejších oprav byla rozhledna uzavřena mnohem déle. Turisté na ni nemohli vystoupat celé dva roky. Tyto architektonické památky bychom měli udržovat a zachovávat v co nejlepším stavu, aby se příští generace mohli těšit z tak krásného výhledu této rozhledny.
Zobrazit více
V Budvaru končí ředitel p. Boček
Z místa ředitele podniku Budějovický Budvar odchází Jiří Boček, když odeslal ministru zemědělství dopis, v němž oznámil svou rezignaci ke konci letošního roku. Mohu potvrdit, že pan Boček odeslal ministru zemědělství České republiky dopis, ve kterém oznamuje svůj odchod z funkce ředitele podniku k 31. 12. 2016. Jiří Boček je v čele pivovaru od roku 1991. V pivovaru pracoval ale už v letech 1972 až 1973, a to v rámci praxe při studiu Středního odborného učiliště pivovarského v Českých Budějovicích. Po absolvování střední průmyslové školy a Vysoké školy chemicko-technologické v Praze se do Budvaru vrátil jako technolog a mistr varen, v letech 1985 až 1991 zde působil jako podsládek a mistr varen. Jiří Boček obdržel minulý týden od prezidenta Miloše Zemana státní vyznamenání, konkrétně Medaili Za zásluhy o stát v hospodářské oblasti. Letos obdržel i Výroční cenu České a pivovarnické akademie za rok 2015. Když jsem si položil otázku, proč jsme jako firma po čtvrt století od revoluce v tak dobrém stavu, tak jsem došel k několika základním bodům. Za prvé jsme i přes všechny změny stále věřili v naši značku. Dále jsme nepřestali věřit v kvalitu našich produktů. Nezahodili jsme originalitu budějovického piva. Naučili jsme se také věřit svým schopnostem. Naše firma je trochu odlišná tím, že řada lidí zde pracuje většinu svého života. Na těchto lidech oceňuji schopnost se dále rozvíjet. Toto je pohled ředitele Jiřího Bočka na Budějovický Budvar.
Zobrazit více
Centrum mistra Jana Husa otevřeno
Za rok se podařilo to, o čem se doposud pouze mluvilo. V sobotu Bohuslav Sobotka slavnostně otevřel Centrum mistra Jana Husa v Husinci, jehož rozsáhlou rekonstrukci podpořila současná vláda. Husův památník převzala na základě nájemní smlouvy s městem Husinec v roce 2010 Církev československá husitská, která třikrát marně usilovala o finanční podporu jak u bývalých vlád, tak z evropských fondů. V létě roku 2012 jsem vzal svoji rodinu, manželku a své dva malé syny právě sem, na návštěvu Husova rodného domu. A musím říci, že mi bylo smutno. Husův dům byl neopravený, byla zde stará expozice a já jsem si říkal, jak je to typicky české. Protože my máme tendenci, jako český národ, na to, co je ve skutečnosti podstatné, na to, co je ve skutečnosti důležité, zapomínat a nechávat to tak trochu stranou v představě, že když je to tak důležité, že se o to někdo postará. A jsem rád, že to nezůstalo při tom typicky českém postoji, uvedl v rámci slavnostního otevření premiér Bohuslav Sobotka. Myslím, že by to takto mělo být. Spolu s ním se vedle řady dalších významných hostů otevření Centra mistra Jana Husa účastnili i ministr kultury Daniel Herman a ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek, patriarcha Církve československé husitské Tomáš Butta a hejtman Jihočeského kraje Jiří Zimola. Podobné složení se podle slov hlavních hostů ale při blížících se Husových slavnostech v Husinci začátkem července očekávat nedá. Poté odjeli do temelína. Při své návštěvě Temelína předseda vlády uvedl, že vládní koncepce rozvoje energetiky počítá rovněž se stavbou dvou nových bloků v Dukovanech a Temelíně. Stavba prvního z nich by měla vzhledem ke stáří elektrárny začít v Dukovanech. Výběrové řízení na dodavatele nového bloku by podle premiéra mohlo být zahájeno koncem roku 2016. V Temelíně by pak celý proces začal později. Nepřijel jsem dnes do Temelína, abych oznamoval nějaké konkrétní termíny. Přijel jsem proto, abych zdůraznil, že vláda má zájem na budoucnosti této bezpečné a efektivní jaderné elektrárny. Proto lze jen s očekáváním doufat, že vláda podnikne další dobré kroky pro naši společnost.
Zobrazit více
