Stadion na ploché dráze v Českých Budějovicích
V letech 1957 a 1958 si Tatran KOH-I-NOOR vybudoval uvnitř oválu ploché dráhy atletickou dráhu. Obě byly škvárové. V roce 1966 byla škvára ploché dráhy nahrazena pískem, který umožnil rychlejší a bezpečnější jízdu než ve vyježděných rýhách na škváře. Na zahajovací závod na pískové dráze v roce 1966 přišlo 7000 diváků, což ve srovnání s návštěvností v 50. letech bylo málo. Ve zlatých 60. byla plochá dráha zaplněná, asi 20 000 diváky, když zde roku 1964 končila etapa Závodu míru W-B-P a šlo se na Smolíka. Před Závodem míru 1964 byl vybudován vjezd na stadion. Sice dobře, ale hned jak vjeli závodníci na dráhu, na škváře podklouzli a popadali, další letěli přes ně. Na ploché dráze jezdily po roce 1960 také speciálně v Motoru vyrobené mopedy. Toho roku se na vnitřní ploše konala spartakiáda, když předtím se rekonstruovala zajímavá tribuna z roku 1947, která stála původně na hřišti Dynama u plynárny a pak na Dlouhé louce jako tribuna pro vojenské přehlídky. Poslední závod plochodrážní extraligy se jel dne 1. července 1973. To se ovšem nevědělo, že je to naposled. Délka ploché dráhy se měla či spíše musela zkrátit na mezinárodní délku 400 m, na což nedostal oddíl dotaci a vlastní peníze nestačily. Navíc rok po Závodu míru v roce 1965 byl na základě stanoviska Technického zkušebního ústavu v Praze vydán zákaz používání tribuny. Plochá dráha byla označena jako nevyhovující v roce 1976. Historická tribuna byla odstraněna v roce 1986. Podle projektu byl stadion určen i pro cyklisty. V plánu radnice byl také na Dlouhé louce lyžařský skokanský můstek, malá ZOO, vegetační bludiště a pionýrská dráha. Plány měla radnice velké, ale postavila se jen pionýrská dráha a plochá dráha, která se stala ve městě pojmem pro až 25 000 diváků. Tento stadion má ve městě České Budějovice velkou tradici. V současné době slouží jihočeské univerzitě k jejím sportovním aktivitám a dále mnohým fotbalovým klubům jako tréninková plocha. Několiktrát se na tomto stadionu konaly i hudební koncerty. Pokud zvolíte jiné sportovní vyžití, tak si můžete v tomto sportovním areálu zahrát třeba tenis na několika antukových kurtech.
Wo jetzt?
Městská karta v Českých Budějovicích
Má veliokost kreditky, na ní vaše fotografie, jméno a čárový kód. S takzvanou městskou kartou, kterou již používají v jiných městech, můžete po předchozím nabití penězi platit za jízdné v MHD, vstupenky do divadla nebo parkovné. Slouží ale i jako průkazka do knihovny nebo předplatní jízdenka v městské dopravě. O jejím zavedení nyní uvažují i Budějovičtí. Na nový systém se již chystá dopravní podnik. Jeho ředitel Slavoj Dolejš prozradil, že v příštím roce budou všechny vozy MHD vybaveny novými odbavovacími přístroji, které cestujícím umožní jednoduše si zakoupit jízdenku přímo v autobuse či trolejbuse prostřednictvím bezkontaktní platební karty nebo právě městské karty. Bude to jednoduché. Nemáte-li „lítačku" a chcete se po Budějovicích svézt autobusem nebo trolejbusem, nemusíte dopředu kupovat jízdenku v automatu nebo si za ni připlácet u řidiče. Stačí nastoupit s bezkontaktní platební kartou. Už od příštího roku bude každý vůz MHD vybaven dvěma moderními terminály, které umožní zakoupení jízdenky. Postačí zvolit druh jízdného a přiložit kartu. Následně vyjede jízdenka. Operace nezabere více než pár vteřin. Vedoucí útvaru strategie a řízení dopravy doplnil, že pořízením terminálů se vozy MHD připraví na budoucnost, kdy by Budějčáci mohli začít používat městskou kartu. Ta kromě elektronické platby jízdenek umožní třeba platbu parkovného. I v souvislosti se zaváděním dalších moderních možností nákupu jízdenek do MHD a dalších prostředků budou přehlednější i pro lidi, kteří MHD běžně nejezdí. Z dalších jednání má vyplynout, zda dosavadní dvacetiminutovou a hodinovou jízdenku nahradí jednotný tarif. Tato revoluční změna zcela jistě zjednoduší pohyb při cestování v MHD. Doufáme, že se tato karta dostane co nejrychleji do provozu a bude přínosem pro mnoho obyvatel Českých Budějovic.
Zeig mehr
Zemřel sochař Tomáš Proll
V sobotu 9. září odešel po dlouhé težké nemoci sochař Tomáš Proll. Jihočeský umělec se narodil v roce 1951 v Českých Budějovicích. Vystudoval Střední uměleckoprůmyslovou školu v Bechyni a Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze. V roce 1994 až 2015 působil v keramické akademii v Ženevě a ve Sdružení výtvarných umělců v Praze. V letech 2006 až 2009 vyučoval na Střední uměleckoprůmyslové škole sv. Anežky České v Českém Krumlově. Žil a tvořil v Habří u Českých Budějovic. Od roku 1999 sochal ceny Jihočeská Thálie, jimiž jsou každý rok oceňováni členové uměleckých souborů Jihočeského. Byl autorem například keramického reliéfu Proměny pro Akademii věd v Českých Budějovicích, bronzové busty herce Petra Hanuse pro Jihočeské divadlo v Českých Budějovicích, či několika kašen jako třeba bronzové kašny v obci Úsilné, kam vytvořil také pamětní desku J. Bartušky a J. R. Schustera z bronzu. Odešel velký člověk a umělec na kterého budou jistě všichni co ho znali v dobrém stále vzpomínat.
Zeig mehr
Pozor na zamrzlou řeku varují záchranáři
Mrazivé počasí nepolevuje. Ačkoliv meteorologové předpovídají oteplení, v noci na pátek teploty na mnoha místech v okrese poklesly k hodnotě minus 20 stupňů Celsia. Na rybnících i řekách by bruslení zatím mohlo být nebezpečné. Bruslaři se dokonce tento týden proháněli i po zamrzlých řekách v Českých Budějovicích. Podle Petra Kočvary, předsedy Vodní záchranné služby českobudějovické místní skupiny Českého červeného kříže, je ale bruslení po řekách velmi zrádné. „Sám bych zatím nevstoupil ani na zamrzlý rybník, natož na řeku. Síla ledu určitě zatím nebude ideální," varoval záchranář. Podle něj musí být led, který udrží člověka, silný minimálně deset centimetrů. „To ovšem platí na rybníce. Řeky mohou být velmi zrádné," upozornil Petr Kočvara s tím, že například u teplejších přítoků může být led mnohem tenčí než na jiných místech. Dobrou prevencí je mít u sebe takzvané švédské bodce, ideálně zavěšené kolem krku, ale samozřejmě ne tak, abyste se na nich oběsili," zmínil vodní záchranář. „Když se ponoříme do vody, můžeme se pomocí těchto bodců vyškrábat zpátky na led. Dobře poslouží i šroubovák zabroušený do špičky," doplnil Petr Kočvara. Dodal, že dostaneme-li se zpátky na zamrzlou hladinu svépomocí, rozhodně bychom na ni neměli stoupat. Ideální je plazit se po ledu směrem ke břehu. Mrazy působí problémy řidičům, i těm, kteří usedají za volanty vozů MHD. Překážkou je například námraza na drátech elektrického vedení, která někdy znemožňuje jízdu trolejbusů. Zima ještě nekončí a mrazy nám všem jistě připraví mnohá překvapení, tak buďte všichni obezřetní a počítejte s tím, varují záchranáři.
Zeig mehr
