Běželi marathón za prémii 70000,- Kč
Absolvovali velkou tréninkovou dávku aby pomohli dobré věci. Motocykloví závodníci bratři Smržové nechyběli ve startovní poli Mattoni půlmaratonu. Zatímco mladší Matěj stlačil svůj čas pod dvě hodiny, starší Jakub zůstal těsně nad touto hranicí. „Bylo velké horko, ale jinak se běželo relativně dobře. Původně měli v plánu, že poběží s bratrem společně. „Mates je geneticky pro vytrvalostní běh vybavený lépe než já. Já funguji v trochu jiném režimu. Přesto jsem se snažil držet s ním, ale po pěti kilometrech jsem toho měl opravdu plné kecky. Člověk by měl běžet svým tempem, ale dav vás strhne, takže běžíte relativně rychle, aniž byste si to sám uvědomil," vrací se k sobotě starší z bratrské dvojice. „Nakonec jsem se závodem spíše protrápil. Přesto to byl skvělý zážitek," ujistí. Pro oba bratry se jednalo o premiérový půlmaraton. A bez nějakého speciálního tréninku. „Je fakt, že jsem se dostal do nouzového režimu. Hlavně, že jsme to přežili. Rozhodně je to zkušenost pro příště. Přece jen jednadvacet kilometrů není úplně málo. V tréninku běháme deset až dvanáct kilometrů, což je pro náš sport nejvhodnější," vysvětluje. Skvělá prý byla atmosféra závodu. „To bylo super," přikývne. „Určitě stojí za to si půlmaraton vyzkoušet. Kolem celé trati stojí lidé a fandí bez ohledu na to komu. K tomu samozřejmě spousta známých. I po organizační stránce bylo všechno zvládnuté. Jenom si někteří lidé stěžovali, že bylo město uzavřené pro běžný provoz. Ale to je zbytečné komentovat. Podobná akce je jednou za rok a všichni o ní věděli dopředu. Účast bratří Smržových na půlmaratonu pomohla také postiženým dětem v Centru Bazalka, jehož jsou patrony. „Když už jsme se do účasti do půlmaratonu nechali uvrtat, tak jsme se rozhodli, že poběžíme pro Bazalku," říká Jakub. Od slov byl jako vždy v podání bratrské dvojice jen malý krůček k činům. Založili jsme webové stránky Běžímpro. Oslovili jsme také všechny naše dlouholeté partnery a téměř všichni přispěli. Druhou variantou jak pomoci, byla samotná účast v půlmaratonu. Každý mohl zaplatit nějaké peníze navíc, než bylo stanovené startovné, které šly právě na Bazalku. Za ně dostal tričko plus dárky, které vyrobily děti v Bazalce. Akce se nakonec neminula výsledkem. Vybralo se něco přes sedmdesát tisíc korun. To jsme vůbec nečekali, protože celý projekt se rozběhl pouze nějaké tři čtyři týdny před startem závodu. Byli jsme moc rádi, že to takhle dopadlo, netajil Jakub Smrž velkou spokojenost, že jejich účast v závodě nakonec přinesla dětem z Centra Bazalka tak velkou sumu. Webové stránky Běžímpro budou fungovat i nadále. „Budou sdružovat lidi, kteří chtějí běhat pro kohokoliv. Nemusí to být jen pro Bazalku. Když bude chtít někdo odběhnout závod pro koho chce, tak se začlení do projektu. Na stránkách budou uvedeni všichni partneři, kteří pomohli. A je jedno komu," zdůrazní. Zatímco účast na půlmaratonu ve spojení s charitativní akcí Jakuba Smrže potěšila, jeho závodní sezona zatím tak úspěšná není. V mezinárodním mistrovství Velké Británie superbiků je po třech závodních bez bodového zisku. „Motorka funguje, já celkem taky, jsme i docela rychlí. Vždycky se ale něco pokazí. Tak tragický začátek sezony nepamatuji. Rozhodně však nehází flintu do žita. „V přípravě jsem udělal maximum a teď na sobě pracuji o to víc. Snad výsledky přijdou. Tým, já i motorka na to určitě máme, říká Jakub Smrž a věří v úspěšnou motocyklovou sezonu.
Wo jetzt?
Stadion na ploché dráze v Českých Budějovicích
V letech 1957 a 1958 si Tatran KOH-I-NOOR vybudoval uvnitř oválu ploché dráhy atletickou dráhu. Obě byly škvárové. V roce 1966 byla škvára ploché dráhy nahrazena pískem, který umožnil rychlejší a bezpečnější jízdu než ve vyježděných rýhách na škváře. Na zahajovací závod na pískové dráze v roce 1966 přišlo 7000 diváků, což ve srovnání s návštěvností v 50. letech bylo málo. Ve zlatých 60. byla plochá dráha zaplněná, asi 20 000 diváky, když zde roku 1964 končila etapa Závodu míru W-B-P a šlo se na Smolíka. Před Závodem míru 1964 byl vybudován vjezd na stadion. Sice dobře, ale hned jak vjeli závodníci na dráhu, na škváře podklouzli a popadali, další letěli přes ně. Na ploché dráze jezdily po roce 1960 také speciálně v Motoru vyrobené mopedy. Toho roku se na vnitřní ploše konala spartakiáda, když předtím se rekonstruovala zajímavá tribuna z roku 1947, která stála původně na hřišti Dynama u plynárny a pak na Dlouhé louce jako tribuna pro vojenské přehlídky. Poslední závod plochodrážní extraligy se jel dne 1. července 1973. To se ovšem nevědělo, že je to naposled. Délka ploché dráhy se měla či spíše musela zkrátit na mezinárodní délku 400 m, na což nedostal oddíl dotaci a vlastní peníze nestačily. Navíc rok po Závodu míru v roce 1965 byl na základě stanoviska Technického zkušebního ústavu v Praze vydán zákaz používání tribuny. Plochá dráha byla označena jako nevyhovující v roce 1976. Historická tribuna byla odstraněna v roce 1986. Podle projektu byl stadion určen i pro cyklisty. V plánu radnice byl také na Dlouhé louce lyžařský skokanský můstek, malá ZOO, vegetační bludiště a pionýrská dráha. Plány měla radnice velké, ale postavila se jen pionýrská dráha a plochá dráha, která se stala ve městě pojmem pro až 25 000 diváků. Tento stadion má ve městě České Budějovice velkou tradici. V současné době slouží jihočeské univerzitě k jejím sportovním aktivitám a dále mnohým fotbalovým klubům jako tréninková plocha. Několiktrát se na tomto stadionu konaly i hudební koncerty. Pokud zvolíte jiné sportovní vyžití, tak si můžete v tomto sportovním areálu zahrát třeba tenis na několika antukových kurtech.
Zeig mehr
Zemřel sochař Tomáš Proll
V sobotu 9. září odešel po dlouhé težké nemoci sochař Tomáš Proll. Jihočeský umělec se narodil v roce 1951 v Českých Budějovicích. Vystudoval Střední uměleckoprůmyslovou školu v Bechyni a Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze. V roce 1994 až 2015 působil v keramické akademii v Ženevě a ve Sdružení výtvarných umělců v Praze. V letech 2006 až 2009 vyučoval na Střední uměleckoprůmyslové škole sv. Anežky České v Českém Krumlově. Žil a tvořil v Habří u Českých Budějovic. Od roku 1999 sochal ceny Jihočeská Thálie, jimiž jsou každý rok oceňováni členové uměleckých souborů Jihočeského. Byl autorem například keramického reliéfu Proměny pro Akademii věd v Českých Budějovicích, bronzové busty herce Petra Hanuse pro Jihočeské divadlo v Českých Budějovicích, či několika kašen jako třeba bronzové kašny v obci Úsilné, kam vytvořil také pamětní desku J. Bartušky a J. R. Schustera z bronzu. Odešel velký člověk a umělec na kterého budou jistě všichni co ho znali v dobrém stále vzpomínat.
Zeig mehr
O. Bláha vychytal Motoru semifinále play-off
Trenéři na něj vsadili a on jim důvěru na sto procent vrátil. Ondřej Bláha odchytal v brance Motoru kompletní čtvrtfinále play off první ligy proti Benátkám nad Jizerou a měl velký podíl na postupu svého týmu, který vyhrál 4:2 na zápasy. Byla pro vás čtvrtfinálová série doposud životním zážitkem? Tedy hokejovým? Bylo to něco mimořádného a jsem strašně rád, že jsem to mohl prožít. Ale věřím, že mě čekají ještě větší hokejové zážitky. Kde se podle vás série s Benátkami lámala? Byl to určitě čtvrtý zápas na ledě soupeře. Domácí vedli v sérii 2:1 a ve čtvrtém utkání hráli skoro pořád přesilovku. Bylo to těžké, ale dokázali jsme dát v samotném závěru gól a ten zápas vyhrát. Pokud bychom prohrávali 1:3, tak už bychom to otáčeli asi hodně těžko. Benátky hrály hodně důrazně. Nezaskočily vás tvrdou hrou? Ani bych neřekl. Skoro bych řekl, že jsme je mydlili ještě víc než oni nás. Trenéři na vás vsadili jako na prvního gólmana a odchytal jste celou sérii. Je pro gólmana důležité vědět, že mu trenéři věří? Určitě. Jsem rád, že jsem od trenérů dostal důvěru a snažím se ji maximálně splácet. Jak složité bylo pro gólmana chytat na studeném stadionu v Benátkách, kde je teplota o nějakých patnáct stupňů nižší než ve Vaší domovské Budvar aréně? Možná na začátku zápasu je v brance chvilku chladno. Ale potom se člověk rychle dostane velice rychle do varu. Zvlášť, když dorazí tolik fanoušků od nás. Na šestý zápas přijelo až neuvěřitelné množství českobudějovických fanoušků. Pomohli vám? Naši diváci jsou naprosto skvělí a můžeme se na ně spolehnout. Strašně moc nám pomáhají. Je až neuvěřitelné, kolik jich za námi přijelo a patří jim velké poděkování. Závěrečnou děkovačku jsme si s nimi parádně užili. V semifinále vás čeká Třebíč. Bude to ještě těžší soupeř než Benátky? Bude to hlavně asi trochu jiný soupeř. Třebíč má řadu technických hokejistů. Ale to my také. Trošku si odpočineme a pak se na ně dobře připravíme.
Zeig mehr