Duševní choroba je horší než si zlomit nohu
Povídá se, že každý třetí člověk si aspoň jednou ve svém životě projde ať už léčenou nebo neléčenou depresí. Podle odhadů by dokonce v roce 2020 měly být psychiatrické nemoci druhým nejčastějším důvodem pracovních neschopností. Naše společnost stále do značné míry vnímá psychiatrické problémy jako určitou zvláštnost, potvrzuje primář psychiatrického oddělení českobudějovické nemocnice Jan Tuček. Přiznat si, že jsem duševně nemocný, je pro člověka většinou velmi obtížné. Jde ale přece o chorobu a nemoc duše je stejná jako nemoc jakékoli části těla. Onemocnět duševní chorobou není o nic složitější než si například zlomit nohu. Podle Dr. Nováčka není nikdo z nás vůči duševním chorobám imunní. Riziko, čím můžeme onemocnět, se ale mění s věkem. „Mezi dvacátým a třicátým rokem propuká například schizofrenie, později nejsou výjimkou bludy, ve stáří nás všechny čeká demence. K lékaři nedostanou všichni, kdo nějaké rysy duševní choroby vykazují. „Je nutné si uvědomit, že my vidíme příslovečnou špičku ledovce. Promořenost psychiatrickými příznaky v populaci je daleko vyšší než počet hospitalizovaných pacientů. My říkáme, že pacienti se na oddělení dostávají v okamžiku, kdy jejich příznaky začnou vadit buď jim samotným nebo okolí. Do té doby, pokud jsou ostatní schopni to tolerovat a akceptovat, na psychiatrii nikdo nepřijde. Pokud budete mít jakékoli psychické problémy, neváhejte navštívit odborného lékaře.
Wo jetzt?
V moštárnách letos ubylo práce
Tradičně druhý týden v listopadu, ukončili letošní sezonu moštování zahrádkáři v rudolfovském Mlýnském údolí. Zpracovali jsme letos kolem sedmi tun ovoce, loni to bylo kolem deseti tun. Sucho letos ovlivnilo třeba i velikost plodů. Počátkem listopadu už naposledy lisovali i na okraji Českých Budějovic v Husově kolonii. Letos zpracovali v moštárně 22 tun ovoce. V Nových Hodějovicích letos nakonec zapíší do statistik 18,5 tuny vylisovaného ovoce. Končili poslední pondělí v říjnu. Na začátku počítali, že kvůli suchu to bude 14 15 tun. Ale konečný výsledek je znatelně lepší a lze ho označit jako celkem průměrný. V třicetileté historii moštárny měly rekordní sezony v letech 2001 a 2003. Vždy udělali 40 tun ovoce. Ale podle Marie Syrovátkové, která se při moštování stará o vážení nebo účtování, bylo v některých špatných letech třeba jen pět tun ovoce, protože na jaře zmrzlo v květu. Letos přispělo ke slušnému výsledku několik skutečností. Místy nebyla úroda jablek zase až tak špatná. V některých lokalitách už také moštárny nejsou, takže do Nových Hodějovic do Topolové ulice přijíždějí zákazníci až od Kaplice, Hubenova nebo Nových Hradů. Tím, že je podle Marie Syrovátkové moštáren na Českobudějovicku málo, tak i když bylo sucho, nebyla bilance v Nových Hodějovicích v přílišném propadu. A zahrádkáři z Topolové ulice také pravidelně aktualizují svůj web. Získávají tím nové zákazníky, vedle těch věrných. Do Nových Hodějovic jezdí ale hodně zájemců už léta. Výhodou malých moštáren je to, že zákazník si odveze najisto šťávu ze svého ovoce. Někde ve větších zařízeních jablka vykupují, moštují třeba jen dva dny a lidé si odvážejí vypočtené množství moštu. V malých lisech u zahrádkářů si mohou lidé ovoce třeba i namixovat. „Někdo si dává jablka s mrkví nebo červenou řepou. Nebo zase chtějí zákazníci čisté odrůdové mošty. Přivezou si spartany nebo čistecké jablko," zmiňuje Marie Syrovátková s tím, že právě čistecké jablko je na moštování velmi vhodná odrůda. Ze zahrad ale dnes bohužel pomalu mizí. Zpracování ovoce v regionu ale moštováním nekončí. Kdo si připravil ovocný kvas, může nyní využít služeb několika pálenic. Zkuste si ochutnat čerstvou štávu z jablek, nebudete litovat, chuť je opravdu nepopsatelná a znamenitá.
Zeig mehr
Ústup chřipky na českobudějovicku
Těsně pod prahem epidemie se zastavila chřipková onemocnění v Jihočeském kraji. Jak naznačují čerstvá data hygieniků, za uplynulý týden nemocných naopak citelně ubylo. Na pozitivním trendu se pravděpodobně podepsal zejména fakt, že se díky jarním prázdninám podařilo zastavit šíření nákazy v dětských kolektivech. Snad se to po prázdninách znovu nerozjede. Už jsme si užili dost, doma byla s virózou dcera, pak měl problémy manžel, ani mně nebylo pár dní dobře, snad zůstane ušetřený aspoň syn, doufá jedna paní z Českých Budějovic. Virus v populaci ale stále koluje. Nebezpečná může být zejména pro starší osoby či ty, kdo již trpí jiným závažným onemocněním. I z těchto důvodů stále ve třech jihočeských nemocnicích v Českých Budějovicích, Českém Krumlově a Jindřichově Hradci platí zákaz návštěv. Šíření nákazy se stejným opatřením snaží zamezit také na Hluboké a nově také v Prachaticích. Kvůli zvýšenému výskytu chřipek se navíc stále víc daří také nákaze příušnicemi. Ta se svými prvotními příznaky podobá chřipce, lidé proto potížím nepřikládají velký význam a usnadňují tak šíření vysoce nakažlivé nemoci. Již několik týdnů řádí především mezi středoškoláky. „Nemoc se objevuje nejčastěji u studentů, ale jsou i případy, kdy se nakazil i někdo z dalších členů rodiny. Na toto onemocnění je třeba dávat velký pozor, nebot u mužů hrozí později případé potíže s plodností. Snad se dočkáme již zanedlouho stabilnějšího teplého počasí a chřipková epidenie odezní.
Zeig mehr
Mateřská škola Jihočeské univerzity
Jihočeská univerzita zahajuje další rok provozu vlastní mateřské školky. Nese název Kvítek a je určená dětem zaměstnanců Jihočeské univerzity. Předškolní zařízení má kapacitu 30 dětí. Mateřská škola sídlí ve zcela nové budově, která byla pro tyto účely postavena. Nachází se v klidné lokalitě nedaleko univerzitního kampusu a parku Stromovka, což je strategicky výhodné. K budově školy patří také zahrada, kde si děti mohou hrát. K dispozici zde mají skluzavky, pískoviště i zahradní domek. V zařízení jsou děti od jednoho do sedmi let a stará se o ně pět vychovatelek. Toto zařízení je pro Jihočeskou universitu velmi přínosné a již přes rok využívané.
Zeig mehr
