Bezemisní zelená elektrárna v Českých Budějovicích
Předsadnictvo českobudějovické teplárny reaguje na společenský vývoj a systematicky připravujeme scénáře, jak ještě víc přispět k ochraně klimatu a k co nejefektivněji využít náš systém centrálního zásobování teplem či chladem.
Zamýšlené změny jsou součástí schválené dlouhodobé Strategie 2040. Její aktualizaci v červnu uložila valná hromada českobudějovické teplárny, tedy rada města, které je jejím jediným akcionářem.
Naplňování strategického dokumentu nelze v ulicích krajského města přehlédnout. Horkovodní síť se prodlužuje do dalších částí, úpravou turbíny se zvýší kogenerační výroba elektřiny, tedy kombinovaná výroba elektrické energie a tepla. Tím se zlepší účinnost využití paliv.
Kvůli stavbě horkovodu temelínské elektrárny, který do své sítě teplárna napojí od topné sezony 2020/21, se upravuje centrální předávací stanice a navazující horkovodní sítě. Počátkem prázdnin se tak dělo na sídlišti Vltava, příští týden 8. srpna je na řadě Pražské předměstí. To s sebou nese odstávky teplé vody, protože části horkovodu se v dané lokalitě musí vypustit. Provizorní propojení umožní, aby bylo možné příští rok vybudovat definitivní předávací místo, aniž by se narušila spolehlivost dodávek tepla a teplé vody.
Wo jetzt?
V Budvaru končí ředitel p. Boček
Z místa ředitele podniku Budějovický Budvar odchází Jiří Boček, když odeslal ministru zemědělství dopis, v němž oznámil svou rezignaci ke konci letošního roku. Mohu potvrdit, že pan Boček odeslal ministru zemědělství České republiky dopis, ve kterém oznamuje svůj odchod z funkce ředitele podniku k 31. 12. 2016. Jiří Boček je v čele pivovaru od roku 1991. V pivovaru pracoval ale už v letech 1972 až 1973, a to v rámci praxe při studiu Středního odborného učiliště pivovarského v Českých Budějovicích. Po absolvování střední průmyslové školy a Vysoké školy chemicko-technologické v Praze se do Budvaru vrátil jako technolog a mistr varen, v letech 1985 až 1991 zde působil jako podsládek a mistr varen. Jiří Boček obdržel minulý týden od prezidenta Miloše Zemana státní vyznamenání, konkrétně Medaili Za zásluhy o stát v hospodářské oblasti. Letos obdržel i Výroční cenu České a pivovarnické akademie za rok 2015. Když jsem si položil otázku, proč jsme jako firma po čtvrt století od revoluce v tak dobrém stavu, tak jsem došel k několika základním bodům. Za prvé jsme i přes všechny změny stále věřili v naši značku. Dále jsme nepřestali věřit v kvalitu našich produktů. Nezahodili jsme originalitu budějovického piva. Naučili jsme se také věřit svým schopnostem. Naše firma je trochu odlišná tím, že řada lidí zde pracuje většinu svého života. Na těchto lidech oceňuji schopnost se dále rozvíjet. Toto je pohled ředitele Jiřího Bočka na Budějovický Budvar.
Zeig mehr
42. ročník výstavy Země Živitelka
Na začátku 42. ročníku na níž své služby či zboží prezentuje přes 600 obchodníků, přišla řeč i na rekordní sucho v letošním létě a nízké ceny mléka, které dělají těžkou hlavu zemědělcům. O zahájení Země živitelky, jejíž loňský ročník navštívilo i přes deštivé počasí téměř 100 tisíc lidí, se kromě Miloše Zemana postaral také jeho předchůdce ve funkci Václav Klaus, dále ministr zemědělství Marian Jurečka nebo jihočeský hejtman Jiří Zimola. Dobré jídlo označil Miloš Zeman za součást kultury. Například Francouzi zcela samozřejmě řadí svoji kuchyni do francouzské kultury. A my jako bychom se za českou kuchyni styděli, tváříme se šťastně, když pojídáme některé odpornosti ze zahraničních kuchyní, řekl Miloš Zeman a dodal, že ten, kdo dobře jí, je kulturní člověk. V tomto ohledu si notoval s Václavem Klausem. „Místo plamenných řečí našemu zemědělství nejvíce pomůžeme konzumací českých produktů. I já mám kolikrát nutkání si koupit vznešeně zabalený francouzský sýr, ale pátý smysl mě vždycky zabrzdí a znovu sáhnu po sýru z Madety," řekl exprezident. At se letošní 42. ročník této výstavy těší velkému zájmu návštěvníků a spokojenosti vystavovatelů. A Vy neváhejte tuto výstavu navštívit, stojí to za to.
Zeig mehr
V mládí chytal vážky a později je vyřezal do dřeva
Ke dřevu měl blízko vždy, původně se totiž věnoval truhlařině. Dnes je ale Jiří Nekola na plný úvazek řezbářem. Začínal jsem na malých věcech, dělal jsem třeba sovičky," zavzpomínal na své začátky Jiří Nekola ze Štipoklas u Týna nad Vltavou. „Postupně se z toho stala práce na plný úvazek. Začal jsem shánět různé odborné knihy a podobně," dodal. Právě o tomto víkendu mohli jeho práci vidět všichni, kteří zavítali na náměstí Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích. Uskutečnil se zde závěr soutěže Oslavy lesa a dřeva. Přímo na náměstí tak od pátku do neděle pracovalo na svých sochách celkem osm řezbářů z různých koutů Česka. „Měli jsme k dispozici dvoumetrový dubový kmen. Na celou práci jsme měli týden. Do čtvrtka jsme pracovali u rybníka Olšina nedaleko Horní Plané, zbytek doděláváme zde," vysvětlil a dodal, že se rozhodl svou sochu pojmout trochu netradičně. „Moje Vážka není z jednoho kusu, práci jsem si rozdělil, z části kmene jsem udělal podstavec, na kterém bude umístěná samotná vážka," popsal svou sochu. Na českobudějovickém náměstí došlo především na jemnější práci. „Některé detaily sochy jsou třeba opálené speciálním hořákem. Krásně vyhladí dřevo, zbaví ho jemných třísek, třeba i na místech, která jsou nedostupná. Zároveň to ale působí i jako doplněk sochy, opálené části vytvářejí stínování," přiblížil techniku zkušený řezbář. Inspiraci pro svou sochu hledal v přírodě. „Hodně dělám figurální tvorbu, zde ale bylo zadání Flóra a fauna v českých lesích. Proto jsem zvolil právě vážku. Dokonce jsem jednu i chytil u vody, abych měl dobrou předlohu a mohl odpozorovat všechny detaily," dodal a ukázal na vážku ve sklenici, kterou měl s sebou i na českobudějovickém náměstí. Myslíme, že můžeme panu Nekolovi vzdát hold za jeho opravdové umění. Tato umělecká výstava byla pro všechny zúčastněné jistě velkou zábavou a poučením.
Zeig mehr
