V mládí chytal vážky a později je vyřezal do dřeva
Ke dřevu měl blízko vždy, původně se totiž věnoval truhlařině. Dnes je ale Jiří Nekola na plný úvazek řezbářem. Začínal jsem na malých věcech, dělal jsem třeba sovičky," zavzpomínal na své začátky Jiří Nekola ze Štipoklas u Týna nad Vltavou. „Postupně se z toho stala práce na plný úvazek. Začal jsem shánět různé odborné knihy a podobně," dodal. Právě o tomto víkendu mohli jeho práci vidět všichni, kteří zavítali na náměstí Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích. Uskutečnil se zde závěr soutěže Oslavy lesa a dřeva. Přímo na náměstí tak od pátku do neděle pracovalo na svých sochách celkem osm řezbářů z různých koutů Česka. „Měli jsme k dispozici dvoumetrový dubový kmen. Na celou práci jsme měli týden. Do čtvrtka jsme pracovali u rybníka Olšina nedaleko Horní Plané, zbytek doděláváme zde," vysvětlil a dodal, že se rozhodl svou sochu pojmout trochu netradičně. „Moje Vážka není z jednoho kusu, práci jsem si rozdělil, z části kmene jsem udělal podstavec, na kterém bude umístěná samotná vážka," popsal svou sochu. Na českobudějovickém náměstí došlo především na jemnější práci. „Některé detaily sochy jsou třeba opálené speciálním hořákem. Krásně vyhladí dřevo, zbaví ho jemných třísek, třeba i na místech, která jsou nedostupná. Zároveň to ale působí i jako doplněk sochy, opálené části vytvářejí stínování," přiblížil techniku zkušený řezbář. Inspiraci pro svou sochu hledal v přírodě. „Hodně dělám figurální tvorbu, zde ale bylo zadání Flóra a fauna v českých lesích. Proto jsem zvolil právě vážku. Dokonce jsem jednu i chytil u vody, abych měl dobrou předlohu a mohl odpozorovat všechny detaily," dodal a ukázal na vážku ve sklenici, kterou měl s sebou i na českobudějovickém náměstí. Myslíme, že můžeme panu Nekolovi vzdát hold za jeho opravdové umění. Tato umělecká výstava byla pro všechny zúčastněné jistě velkou zábavou a poučením.
Where now?
Budějovické silnice jsou jedny z nejhorších
Českobudějovické silnice klesly v hodnocení bezpečnosti na silnicích na předposlední místo z krajských měst. Propadly se z loňského sedmého místa na předposlední, tedy dvanácté místo, když bylo na silnicích jihočeské metropole v letošním prvním pololetí vážně zraněno 14 osob. Nejlépe si ve stejné statistice vedli řidiči v Jihlavě, bezpečný provoz je i v Karlových Varech či Hradci Králové, jen o příčku lépe než Budějovice skončilo Brno, na dně tabulky je Liberec. Z jihočeských okresních měst si dobře vedly Prachatice a Strakonice. Jihočeský kraj a Budějovice by se měli nad tímto problémem co nejrychleji zamyslet a na daný problém co nejdříve zareagovat.
Show more
Nechtějí vzdát boj o novou školu
Vznik střední školy už podpisem podpořilo přes pět tisíc lidí. Podali jsme právní rozklad, k němuž by se ministerstvo školství mělo vyjádřit do konce dubna, zatím pokračujeme v přípravách tak, aby lyceum mohlo v září zahájit výuku," líčí úsilí řady lidí ředitelka budějovické waldorfské základní a mateřské školy Milena Vlčková. Jde o budoucnost desítek školáků, kteří se právě rozhodují o studiu na střední škole. Mnozí znají waldorfskou pedagogiku už od školky, dlouho navštěvují budějovickou waldorfskou základní školu a rádi by pokračovali v tomto typu vzdělávání až do maturity. Zájem mají i žáci stejně zaměřené školy v Písku. Jenže ministerstvo i Jihočeský kraj se staví k záměru zřídit od září v Budějovicích waldorfskou střední školu zamítavě. Ve své argumentaci se opírají o tvrzení, že vznik takové školy není v souladu s dlouhodobým záměrem vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v Jihočeském kraji. Podle vedení kraje je škol se stejným obsahem vzdělávání v regionu dostatek. „Nevidíme proto potenciál, že by waldorfské lyceum mohlo zaplnit nějakou díru na trhu," míní krajský radní pro školství Tomeš Vytiska. S argumentem, že waldorfské lyceum by do nabídky středoškolského vzdělání nepřineslo nic nového, ředitelka školy Milena Vlčková zásadně nesouhlasí. „To je jen laický pohled. Vzdělávací program waldorfského lycea je opravdu odlišný, je koncipovaný jako pokračování výuky na waldorfské základní škole. Ač nabízí různá zaměření, nenutí studenty ke specializaci. Naopak, při výuce se mohou zblízka dotknout mnoha oborů," naznačuje. Stejně jako ostatním kritikům úřednické stopky pro novou školu jí vadí, že se rozhodnutí neopírají o komplexní posouzení celé problematiky a využívají jen některé argumenty. „Nelíbí se nám také nerovný přístup. Proč, když v jiných krajích bylo waldorfské lyceum schváleno, to na jihu to nejde? I v našem kraji by měla mít jedna taková střední škola. Nemůžeme přece doplácet na to, že jiné školy v regionu nejsou naplněné," zlobí se Milena Vlčková. Své názory na kontroverzní rozhodnutí si nenechávají pro sebe ani mnozí rodiče a školáci. „Osobními dopisy oslovují ministra školství Marcela Chládka i premiéra Bohuslava Sobotku. Je to aktivita samotných rodin, ale pár dopisů jsem měla možnost si přečíst. Každý z pisatelů má trochu jiný pohled. Děti například trápí, že nemohou blízko domova pokračovat ve vybrané formě vzdělávání, navíc v jiných školách stejného typu je přetlak zájemců, některé rodiny by středoškolské studium svých dětí třeba v Příbrami těžko zvládaly finančně. Na většinu dopisů sice přichází jednotná odpověď, ale pan premiér už reagoval, že se naší věcí opravdu hodlá zabývat," dodává paní ředitelka školy.
Show more
Centrum mistra Jana Husa otevřeno
Za rok se podařilo to, o čem se doposud pouze mluvilo. V sobotu Bohuslav Sobotka slavnostně otevřel Centrum mistra Jana Husa v Husinci, jehož rozsáhlou rekonstrukci podpořila současná vláda. Husův památník převzala na základě nájemní smlouvy s městem Husinec v roce 2010 Církev československá husitská, která třikrát marně usilovala o finanční podporu jak u bývalých vlád, tak z evropských fondů. V létě roku 2012 jsem vzal svoji rodinu, manželku a své dva malé syny právě sem, na návštěvu Husova rodného domu. A musím říci, že mi bylo smutno. Husův dům byl neopravený, byla zde stará expozice a já jsem si říkal, jak je to typicky české. Protože my máme tendenci, jako český národ, na to, co je ve skutečnosti podstatné, na to, co je ve skutečnosti důležité, zapomínat a nechávat to tak trochu stranou v představě, že když je to tak důležité, že se o to někdo postará. A jsem rád, že to nezůstalo při tom typicky českém postoji, uvedl v rámci slavnostního otevření premiér Bohuslav Sobotka. Myslím, že by to takto mělo být. Spolu s ním se vedle řady dalších významných hostů otevření Centra mistra Jana Husa účastnili i ministr kultury Daniel Herman a ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek, patriarcha Církve československé husitské Tomáš Butta a hejtman Jihočeského kraje Jiří Zimola. Podobné složení se podle slov hlavních hostů ale při blížících se Husových slavnostech v Husinci začátkem července očekávat nedá. Poté odjeli do temelína. Při své návštěvě Temelína předseda vlády uvedl, že vládní koncepce rozvoje energetiky počítá rovněž se stavbou dvou nových bloků v Dukovanech a Temelíně. Stavba prvního z nich by měla vzhledem ke stáří elektrárny začít v Dukovanech. Výběrové řízení na dodavatele nového bloku by podle premiéra mohlo být zahájeno koncem roku 2016. V Temelíně by pak celý proces začal později. Nepřijel jsem dnes do Temelína, abych oznamoval nějaké konkrétní termíny. Přijel jsem proto, abych zdůraznil, že vláda má zájem na budoucnosti této bezpečné a efektivní jaderné elektrárny. Proto lze jen s očekáváním doufat, že vláda podnikne další dobré kroky pro naši společnost.
Show more
