Objímá jižní Čechy
Věru Hlaváčkovou znají diváci například jako Irenu z Havlova Odcházení, Královnu ze Tří mušketýrů, nebo Maureen ve hře Kráska z Leenane, za kterou byla v roce 2007 nominována na celostátní Thálii. Na kontě má desítky velkých rolí a patří mezi nejpopulárnější herečky jihočeské divadelní scény. Do Českých Budějovic ji před 25 lety přivedla láska. Jak sama Věra Hlaváčková říká, vystudovala brněnskou konzervatoř a po angažmá v Klicperově divadle v Hradci Králově a Mahenově činohře v Brně se provdala na jih Čech a začala její dlouholetá herecká dráha v Jihočeském divadle. Byl to takový trošku kompromis. Můj první manžel studoval v Praze, já jsem byla v angažmá v Brně. On byl z Českých Budějovic, a tak jsme šli spolu sem, vzpomíná s úsměvem sympatická herečka s tím, že je to už více než dvacet let. „První, co jsem udělala, když jsem přišla do Budějovic, bylo, že jsem sjela Vltavu. Poprvé jsem byla na vodě, úžasné," vzpomíná herečka s tím, že teď už to na Vltavě tak kouzelné není, neboť je vodáky doslova přecpaná. S nostalgickým úsměvem vzpomíná na dobu, když do Budějovic přišla. Bylo to rok po sametové revoluci a ona se původně bála odejít z velkého města, jako je Brno, do mnohem menšího. Dnes už ale rozhodně nelituje. A když sem prý přijedou příbuzní z Moravy, jsou nadšení, jak jsou Budějovice krásné. Já bych po těch letech už nikam jinam jít nechtěla. Oblíbila jsem si nejen Budějovice jako město. Je to tady úžasné, hlavně když máte malé děti. Je tady větší klid než ve velkém městě a nemusím trávit hodiny cestováním jako v Praze, vysvětluje s úsměvem. Prozrazuje, že kromě Budějovic miluje i Novohradské hory, kde má chalupu a kam často jezdí. Prostě jižní Čechy jsem si tak nějak přisvojila. Řekla bych, že mne obejmuly a já objímám je. Takže jižní Čechy a Budějovice jsou teď už moje. Když před více než dvaceti lety nastoupila do Jihočeského divadla, byla zde, jak sama říká, ještě ta „stará garda". „Byl tady Jirka Šesták, Petr Šporcl, Věra Krpálková a řada dalších úžasných herců. Později nastoupil Martin Hruška, Petra Hobzová a další a byla tady úžasná parta lidí," říká Věra Hlaváčková. Jak říká, pod vedením šéfa činohry Martina Glasera začalo divadlo rozkvétat. „Když jsem nastoupila, divadlo působilo tak trochu kostnatě. Ale bylo těsně po revoluci, tak se není co divit," vysvětluje herečka. Ta si spolupráci s Martinem Glaserem nemůže vynachválit. „Tvořili jsme skvělý tým. U něj jsem začínala dělat všechny své tehdejší velké role. Byla to hektická, ale nádherná doba. Přemýšlí nad tím, že od revoluce se divadelní svět v mnohém opravdu změnil. „Dříve nebylo nic jiného po desáté hodině otevřeno než divadelní klub. Scházeli se zde různí lidé, nejen herci, ale třeba i doktoři. Herci žili opravdu hodně semknutě. Jezdilo se i na společné dovolené. Dodává, že dneska už je to jinak a herectví je vlastně práce jako každá jiná. „Nechodíme do práce na sedmou, ale na půl desátou, kdy zkoušíme. Zase ale hrajeme šest dní v týdnu. V divadle musíme být večer hodinu před představením, tedy na šestou," vysvětluje oblíbená herečka. Myslím, že by bylo dobré se na nějaké představení této zkušené herečky podívat. Proto neváhejte, divadelní sezóna je v plném proudu.
Where now?
Impozantní stavby z let před válkou
Mnoho staveb z minulosti, to je z dob před válkou stojí v Českých Budějovicích dodnes. Na náměstí byla výhybna tramvají linky L. V okolí okresního domu byl zařízen chudobinec asi pro 50 osob, kanceláře a od roku 1911 četnické velitelství. V přízemí do ulice bývaly obchody. Vstup do této části měl čp. 225. Vchod byl nedávno bezohledně zazděn a secesní schodiště přinášející do chodeb světlo strženo při rekonstrukci objektu pro nový krajský úřad. Ziskem byla místo vchodu jedna kancelář a místo schodiště tři kanceláře. V křídle do Goetheovy ulice byla od počátku zařízena okresní stravovna a zprostředkovatelna práce pro tovaryše. Také toto křídlo mělo alegorické sochy s názvy Vlast, Cestování, Píle a Práce. Secesní štuková výzdoba, průčelí a plastiky byly hrubě otlučeny a shozeny v rámci překotného vlastenectví s cílem, aby zmizelo všechno c. k. rakouské, při přestavbě okresního domu v letech 1931-1932. Přestavba byla zadána v lednu 1931 Staškovi z Trhových Svinů. Realizace se ale zdržela kvůli povolení Zemského úřadu v Praze zřídit na území stávajícího okresního úřadu elektrická díla a k tomu radnice přišla s návrhem přistavět k okresnímu domu novou budovu. Až v říjnu 1931 se radnice na návrh stavební komise usnesla definitivně upustit od přístavby okresního domu a provésti pouze adaptaci. Nehledě na nové nádraží 1908, tramvaje 1909 a městskou elektrárnu 1909. V rámci adaptace okresních domů bylo vyměněno i sociální zařízení. O čemž svědčí inzerát okresního výboru v Jihočeských listech v lednu 1932, že následkem adaptace okresních domů na Wilsonově náměstí se prodají zachovalá kamna, klosety, výlevky, vany a osvětlovací tělesa. Dobré též bylo zřízení ústředního topení a kotelny na uhlí s výtahem do Goethoevy ulice. I v minulosti se kladl důraz na precizní provedení a účelnost staveb. Tyto stavby se dochovaly až do dnešní doby ve velmi dobrém stavu.
Show more
Výročí Českých Budějovic připomíná sada mincí
Tři stříbrné pamětní medaile s motivem Českých Budějovic začala mincovna razit teprve před několika dny. Zajímavostí je, že všechny návrhy pocházejí ze soutěže, kterou vypsala Česká národní banka. Je na minci o nominální hodnotě 200 Kč. Tato dvousetkoruna se podle emisního plánu ČNB objeví v nabídce distributorů v březnu. Ostatní nevyužité návrhy by nejspíš upadly v zapomnění, nebýt unikátního programu Pražské mincovny, jehož smyslem je realizace právě takto nevyužitých, přitom však umělecky vysoce hodnotných motivů. „Nápady do soutěží zasílá řada špičkových českých a slovenských výtvarníků, mince České národní banky ke konkrétnímu tématu však může být pouze jedna. Naše emisní rada proto vyhodnocuje další návrhy, které odpovídají náročným kritériím a výběr z nich pak vyrazíme jako stříbrné, či zlaté odražky," vysvětlil mincmistr Pražské mincovny Ondřej Koňařík. A kterým umělcům se dostalo cti, aby jejich návrhy byly takto zvěčněny do drahých kovů? Emisní rada vybrala návrhy Majky Wichnerové, Lenky Nebeské a Josefa Šafaříka. „Pro lícní stranu jsem použila kompozici historických staveb, kterou doplňuje socha zakladatele Českých Budějovic Přemysla Otakara II. Pamětihodnostem na rubu dominuje Samsonova kašna. Ta sice pochází z pozdější doby, ale patří k typickým památkám města," popsala svoje dílo Majka Wichnerová.
Show more
Soud zakázal přestavbu filharmonie České Budějovice
Spor o kavárnu v budově orchestru v Českých Budějovicích dospěl ke dvěma žalobám. Rada kraje rozhodla, že s rekonstrukcí počká na to, jak soudy rozhodnou. Mělo se začít předevčírem a plány byly velké: bezbariérový přístup, nový vchod, foyer, hezčí sál i moderní kavárna. Jenže právě ona je jádrem sporu, který teď řeší soudy a kvůli nimž musí Jihočeská filharmonie přestavbu svého sídla odložit. Kavárník, který dostal výpověď a měl prostory vyklidit, protože podle právníků JF porušuje nájemní smlouvu, to odmítl a podal žalobu, že výpověď je neplatná. A Okresní soud v Českých Budějovicích vydal před pár dny předběžné rozhodnutí, jímž rekonstrukci kavárny zakázal. Žaloby jsou ve sporu o kavárnu dvě. Jednu podal Jihočeský kraj s tím, že kavárníkova nájemní smlouva je neplatná, první jednání bude v tomto případu během listopadu. Druhou žalobu podal kavárník Libor Moravec kvůli výpovědi, kterou dostal od kraje. „To jsou dvě věci, které brání tomu, aby byla rekonstrukce zahájena. Rada kraje se rozhodla, že JF nebude činit žádné kroky, které by nebyly posvěceny soudem. To znamená, že další osud celé záležitosti je v rukou soudu,“ řekl krajský radní pro kulturu Tomeš Vytiska. Sumu okolo pěti milionů korun, určenou na přestavbu, přesune podle něho kraj pravděpodobně do fondu rezerv. Moravcovo stanovisko se nemění. Výpověď od ředitele JF odůvodněnou rekonstrukcí považuje za neplatnou, což podle něj nyní potvrdil soud předběžným opatřením. Ale není důvod, abych dostal kvůli rekonstrukci výpověď. Již v minulých letech jsem se vždy dohodl s vedením JF na různých rekonstrukcích ku prospěchu objektu. Nemám problém sednout si s kýmkoli z vedení Jihočeského kraje, s rozumnými lidmi se racionálně dohodnout o budoucnosti a využití prostor, aby vše bylo ku prospěchu návštěvníků JF. Soudy považuji za zbytečné, drahé, bude to zdlouhavé, také se může rozhodovat několik let a rekonstruovat se nebude, což by byla škoda,“ řekl Libor Moravec. Vedení JF chce zkultivovat vstupní prostory svého sídla: schodiště, fasádu, vchod a hlavně chodbu a kavárnu. Vybudovat důstojný foyer, zvětšit šatnu, kavárnu zmenšit, čímž by vznikla scéna pro komorní koncerty. Byla by zde i minicukrárna. V horních patrech plánuje vedení JF malou galerii, v další fázi přestavby výtah pro bezbariérový přístup. Budova by byla nekuřácká. To vše jsme plánovali jako oslavu 400. výročí kostela sv. Anny. Je to bohužel v rukou soudu. Vše se zadrhlo, je to situace, že nedokážeme zušlechtit prostředí, které je naše. Já chci čistou, pěknou kavárnu, jako je v Jihočeském divadle, a tu mi pan kavárník nezaručí. Dohoda s ním není možná, neboť se snaží udržet si jednostranně výhodnou smlouvu, díky které platí za nájem částku odpovídající zhruba stometrovému bytu, nikoliv komerčnímu prostoru o rozměru 140 metrů čtverečních,“ řekl Otakar Svoboda. Rekonstrukce měla začít toto pondělí. Kraj vypsal předtím výběrové řízení z něhož vzešel zhotovitel stavby. „Byl i s poměrně příznivou cenou vybrán, ale protože na návrh provozovatele kavárny vydal soud předběžné opatření, které JF zakazuje provést rekonstrukci, bude toto pravděpodobně zrušeno,“ řekl Patrik Červák, šéf krajského odboru kultury. Jak a kdy přestavba začne, podle něho závisí na rychlosti soudu. Projektová dokumentace je schválená, stavební povolení kraj má. „Budeme doufat, že snad v příštím roce,“ řekl Patrik Červák. Samozřejmě by rekonstrukce a zkulturnění přispělo k oživení návštěvnosti kavárny a budeme jen doufat, že se vše co nejdříve vyřeší a začne se s rekonstrukcí.
Show more
