Stezka odvahy ve Stromovce v Českých Budějovicích
Pátek večer 9.2. byl opět velkým dobrodružstvím pro děti, které zažily pátou Stezku odvahy ve Stromovce, na jejímž konci je čekalo překvapení. Za světlem svíček se vydaly i s rodiči lesem, kde potkávaly lesní bytosti a plnily jejich lehké úkoly. Hodní duchové, vodníci, lesní skřítci, rusalky, upíři je měli napsané na cedulce, která také popisovala, jak se která pohádková postavička chová. Protože šlo o pobavení menších dětí, nebylo cílem je vyděsit, ale přátelsky seznámit s večerní přírodou a strašidláky. Škoda prý, že na další stezku budou čekat celý rok. Tato městem pořádaná akce získává každým rokem více na své oblibě.
Where now?
Sokol si oblíbil komín v Novém Vrátě
Budku ve stodvacetimetrové výšce na komíně výtopny Nové Vráto si za svůj domov možná vybrala dospělá samice sokola stěhovavého. Opakovaně ji tu v posledních týdnech zachytila kamera, pomocí které kriticky ohroženého ptáka může sledovat i veřejnost. Hliníkovou hnízdní budku na objekt českobudějovické teplárny umístili ornitologové v roce 2016. Loni v červnu se tu poprvé objevila samička sokola, nakonec se sem ale nastěhovaly poštolky. Chráněný dravec se tu objevil až po roce a není vyloučeno, že si komín dopředu vyhlédl jako hnízdiště. Ještě se ukáže, zda se zde sokol usadí, nebo jde jen o dočasný pobyt.
Show more
Objímá jižní Čechy
Věru Hlaváčkovou znají diváci například jako Irenu z Havlova Odcházení, Královnu ze Tří mušketýrů, nebo Maureen ve hře Kráska z Leenane, za kterou byla v roce 2007 nominována na celostátní Thálii. Na kontě má desítky velkých rolí a patří mezi nejpopulárnější herečky jihočeské divadelní scény. Do Českých Budějovic ji před 25 lety přivedla láska. Jak sama Věra Hlaváčková říká, vystudovala brněnskou konzervatoř a po angažmá v Klicperově divadle v Hradci Králově a Mahenově činohře v Brně se provdala na jih Čech a začala její dlouholetá herecká dráha v Jihočeském divadle. Byl to takový trošku kompromis. Můj první manžel studoval v Praze, já jsem byla v angažmá v Brně. On byl z Českých Budějovic, a tak jsme šli spolu sem, vzpomíná s úsměvem sympatická herečka s tím, že je to už více než dvacet let. „První, co jsem udělala, když jsem přišla do Budějovic, bylo, že jsem sjela Vltavu. Poprvé jsem byla na vodě, úžasné," vzpomíná herečka s tím, že teď už to na Vltavě tak kouzelné není, neboť je vodáky doslova přecpaná. S nostalgickým úsměvem vzpomíná na dobu, když do Budějovic přišla. Bylo to rok po sametové revoluci a ona se původně bála odejít z velkého města, jako je Brno, do mnohem menšího. Dnes už ale rozhodně nelituje. A když sem prý přijedou příbuzní z Moravy, jsou nadšení, jak jsou Budějovice krásné. Já bych po těch letech už nikam jinam jít nechtěla. Oblíbila jsem si nejen Budějovice jako město. Je to tady úžasné, hlavně když máte malé děti. Je tady větší klid než ve velkém městě a nemusím trávit hodiny cestováním jako v Praze, vysvětluje s úsměvem. Prozrazuje, že kromě Budějovic miluje i Novohradské hory, kde má chalupu a kam často jezdí. Prostě jižní Čechy jsem si tak nějak přisvojila. Řekla bych, že mne obejmuly a já objímám je. Takže jižní Čechy a Budějovice jsou teď už moje. Když před více než dvaceti lety nastoupila do Jihočeského divadla, byla zde, jak sama říká, ještě ta „stará garda". „Byl tady Jirka Šesták, Petr Šporcl, Věra Krpálková a řada dalších úžasných herců. Později nastoupil Martin Hruška, Petra Hobzová a další a byla tady úžasná parta lidí," říká Věra Hlaváčková. Jak říká, pod vedením šéfa činohry Martina Glasera začalo divadlo rozkvétat. „Když jsem nastoupila, divadlo působilo tak trochu kostnatě. Ale bylo těsně po revoluci, tak se není co divit," vysvětluje herečka. Ta si spolupráci s Martinem Glaserem nemůže vynachválit. „Tvořili jsme skvělý tým. U něj jsem začínala dělat všechny své tehdejší velké role. Byla to hektická, ale nádherná doba. Přemýšlí nad tím, že od revoluce se divadelní svět v mnohém opravdu změnil. „Dříve nebylo nic jiného po desáté hodině otevřeno než divadelní klub. Scházeli se zde různí lidé, nejen herci, ale třeba i doktoři. Herci žili opravdu hodně semknutě. Jezdilo se i na společné dovolené. Dodává, že dneska už je to jinak a herectví je vlastně práce jako každá jiná. „Nechodíme do práce na sedmou, ale na půl desátou, kdy zkoušíme. Zase ale hrajeme šest dní v týdnu. V divadle musíme být večer hodinu před představením, tedy na šestou," vysvětluje oblíbená herečka. Myslím, že by bylo dobré se na nějaké představení této zkušené herečky podívat. Proto neváhejte, divadelní sezóna je v plném proudu.
Show more
Samson na náměstí v opravě
Když prvního září mířili žáci do škol, pískovcový Samson se poroučel z barokní kašny na náměstí Přemysla Otakara II., dominanty Českých Budějovic. Nezmizel proto, aby si jej prezident Miloš Zeman vzal s sebou do Číny jako loni plyšového Krtečka, ale aby uvolnil místo odborníkům Čevaku, kteří opravovali vedení vody ve sloupu aby z tlamy lva opět mohl vytrysknout osvěžující gejzír. Při úterním sundávání Samsona nemohl chybět známý jihočeský sochař a restaurátor Ivan Tlášek. „Tuhle kopii jsem dělal v letech 1989 a 1990," zavzpomínal sochař. „Instalovali jsme ji na kašnu právě v den prvních svobodných voleb. Tak jsme tenkrát na sokl zespodu napsali červenou barvou písmena OF, abychom tak lidem dali vědět, koho mají volit," usmívá se Ivan Tlášek, který byl včera zvědavý, zda se písmena dochovala, či zmizela pod nánosem prachu a špíny. Když se Samson konečně zhoupl ve vzduchu nad náměstím, mohli znalí lidé s bystrým zrakem skutečně zaregistrovat zašlá písmena OF s typickým obličejíkem uvnitř O. Více pak byla písmena čitelná, když sochu uložili na dno kontejneru. „Tak jsou ještě tady," komentoval spokojeně písmena monogramu Ivan Tlášek, zatímco Občanské forum už dávno vzala voda. Samson není jedinou kopií sochy, která zdobí město místo originálu. „Dělal jsem kopie i chrličů z kašny nebo sousoší morového sloupu na českobudějovickém Mariánském náměstí," vypočítává další napodobeniny Ivan Tlášek. „Socha Samsona je symbolem Budějovic, ale tam nahoře na plošině jsem nebyl rozechvělý trémou, jako spíš stářím," usmívá se sochař. „Zvykl jsem si na létající labutě, a kdybych neměl obrněné nervy, tuhle práci můžu vzdát," říká upřímně. „Když už je teď Samson dole, pořádně ho vyčistíme. Nyní už je socha Samsona zpět na svém místě. Jistě bude dalších mnoho let dominantou budějovického náměstí.
Show more
