Budějovické silnice jsou jedny z nejhorších
Českobudějovické silnice klesly v hodnocení bezpečnosti na silnicích na předposlední místo z krajských měst. Propadly se z loňského sedmého místa na předposlední, tedy dvanácté místo, když bylo na silnicích jihočeské metropole v letošním prvním pololetí vážně zraněno 14 osob. Nejlépe si ve stejné statistice vedli řidiči v Jihlavě, bezpečný provoz je i v Karlových Varech či Hradci Králové, jen o příčku lépe než Budějovice skončilo Brno, na dně tabulky je Liberec. Z jihočeských okresních měst si dobře vedly Prachatice a Strakonice. Jihočeský kraj a Budějovice by se měli nad tímto problémem co nejrychleji zamyslet a na daný problém co nejdříve zareagovat.
Wo jetzt?
Další vítězství Motoru České Budějovice
Hokejisté ČEZ Motoru České Budějovice mají skutečně mimořádnou fazonu. V 18. kole první Chance ligy deklasovali Úst nad Labem na jeho ledě 8:1 a připsali si již osmou tříbodovou výhru v řadě. V dalším zápase hostí mimořádně až ve čtvrtek Benátky nad Jizerou. Hosté nastoupili se Strmeněm v brance a opět s útočníkem Babkou v obraně. Zápas pro ně přitom nezačal vůbec dobře. Už ve 4. min. otevřel skóre domácí Havel, jenž to před sezonou zkoušel právě na jihu Čech. Ale ještě do konce třetiny otočili skóre Přikryl s Veselým. O všem se rozhodlo ve druhém dějství, kdy rozjetý Motor nasypal bezradnému soupeři pět gólů. Skórovali Christov, Šimánek, Babka a Veselý dvěma góly uzavřel hattrick. Definitivní tečku za zápasem udělal v závěrečné třetině obránce Lytvynov, který upravil na konečných 1:8.
Zeig mehr
Motor vyloupil Eden a je ve hře o extraligu
Parádní výkon a hodně cenné tři body. První polovinu baráže o extraligu uzavřeli hokejisté ČEZ Motoru vítězstvím 3:1 v Praze na Slavii a vrátili se znovu do hry o účast v nejvyšší soutěži. Již v úterý se Jihočeši představí v Olomouci. V doslova narvaném Edenu, kam hosty přijela povzbudit opět nevídaná skupina fanoušků, byl tým trenéra Petra Rosola od úvodních minut lepší. „Naši diváci byli opět fanstastičtí. Patří jim velké poděkování," vzkazuje trenér skvělým příznivcům klubu. Důležitý první gól padl už ve čtvrtém minutě, kdy napřáhl kapitán Straka a jeho přesná střela jen cinkla o tyčku Furchovy klece. Naštěstí z té správné strany a Jihočeši vedli. V první třetině Jihočeši hráli jako z partesu. Pajič ještě nastřelil v přesilovce tyč a Motor měl i řadu dalších šancí. „Měli jsme navrch a bylaa škoda, že jsme nepřidali ještě nějaký gól. Mohli jsme odskočit dříve," konstatoval Rosol. Po změně stran Slavia přece jen srovnala krok a ve 29. min. také skóre. Knotova střela od modré se odrazila od Sklenáře a přeletěla výborného Bláhu až do branky. „Bylo jasné, že takové mužstvo, jaké Slavia má, nemůžeme šedesát minut válcovat. Byla tam pasáž, kdy nás Slavia zatlačila, ale gólové šance si nevytvořila. Do toho jsme ji nepustili, i když opticky to možná vypadalo jako docela velký tlak," všiml si kouč. Ve třetím dějství už tahal za delší konec zase Motor a v 54. min. se také dočkal sladké odměny, když se po Nouzově přihrávce trefil přesně do horního růžku Kuchejda. Výhru hostí pak zpečetil po samostatném úniku Nouza. V brance odvedl skvělý výkon Ondřej Bláha, který se vrátil do základní sestavy po dvouzápasové pauze, kdy ho nahradil Gába. „Gábič nebyl minule úplně jistý, tak jsme vsadili na Blaženu, jenž byl vynikající," ocenil výkon gólmana. Motoru výrazně pomohla páteční premiérová barážová výhra s Olomoucí. Hráči se přesvědčili, že i v této soutěži mohou vyhrávat. „Každá výhra pomůže. Všechny bolístky se pak rychleji hojí. Kromě domácího zápasu s Chomutovem, kdy byl soupeř lepší a přehrál nás, jsme v těch dalších měli i trochu smůlu, i když jsme nehráli špatně. Teď se štěstíčko zase malinko přiklonilo k nám. Ale samozřejmě jsme mu šli naproti," ocenil výkony svých svěřenců. Díky výhře se Jihočeši znovu vrátili do boje o extraligu. „Zase jsme tabulku baráže trochu zamotali," šibalsky se Petr Rosol usmál.
Zeig mehr
Objímá jižní Čechy
Věru Hlaváčkovou znají diváci například jako Irenu z Havlova Odcházení, Královnu ze Tří mušketýrů, nebo Maureen ve hře Kráska z Leenane, za kterou byla v roce 2007 nominována na celostátní Thálii. Na kontě má desítky velkých rolí a patří mezi nejpopulárnější herečky jihočeské divadelní scény. Do Českých Budějovic ji před 25 lety přivedla láska. Jak sama Věra Hlaváčková říká, vystudovala brněnskou konzervatoř a po angažmá v Klicperově divadle v Hradci Králově a Mahenově činohře v Brně se provdala na jih Čech a začala její dlouholetá herecká dráha v Jihočeském divadle. Byl to takový trošku kompromis. Můj první manžel studoval v Praze, já jsem byla v angažmá v Brně. On byl z Českých Budějovic, a tak jsme šli spolu sem, vzpomíná s úsměvem sympatická herečka s tím, že je to už více než dvacet let. „První, co jsem udělala, když jsem přišla do Budějovic, bylo, že jsem sjela Vltavu. Poprvé jsem byla na vodě, úžasné," vzpomíná herečka s tím, že teď už to na Vltavě tak kouzelné není, neboť je vodáky doslova přecpaná. S nostalgickým úsměvem vzpomíná na dobu, když do Budějovic přišla. Bylo to rok po sametové revoluci a ona se původně bála odejít z velkého města, jako je Brno, do mnohem menšího. Dnes už ale rozhodně nelituje. A když sem prý přijedou příbuzní z Moravy, jsou nadšení, jak jsou Budějovice krásné. Já bych po těch letech už nikam jinam jít nechtěla. Oblíbila jsem si nejen Budějovice jako město. Je to tady úžasné, hlavně když máte malé děti. Je tady větší klid než ve velkém městě a nemusím trávit hodiny cestováním jako v Praze, vysvětluje s úsměvem. Prozrazuje, že kromě Budějovic miluje i Novohradské hory, kde má chalupu a kam často jezdí. Prostě jižní Čechy jsem si tak nějak přisvojila. Řekla bych, že mne obejmuly a já objímám je. Takže jižní Čechy a Budějovice jsou teď už moje. Když před více než dvaceti lety nastoupila do Jihočeského divadla, byla zde, jak sama říká, ještě ta „stará garda". „Byl tady Jirka Šesták, Petr Šporcl, Věra Krpálková a řada dalších úžasných herců. Později nastoupil Martin Hruška, Petra Hobzová a další a byla tady úžasná parta lidí," říká Věra Hlaváčková. Jak říká, pod vedením šéfa činohry Martina Glasera začalo divadlo rozkvétat. „Když jsem nastoupila, divadlo působilo tak trochu kostnatě. Ale bylo těsně po revoluci, tak se není co divit," vysvětluje herečka. Ta si spolupráci s Martinem Glaserem nemůže vynachválit. „Tvořili jsme skvělý tým. U něj jsem začínala dělat všechny své tehdejší velké role. Byla to hektická, ale nádherná doba. Přemýšlí nad tím, že od revoluce se divadelní svět v mnohém opravdu změnil. „Dříve nebylo nic jiného po desáté hodině otevřeno než divadelní klub. Scházeli se zde různí lidé, nejen herci, ale třeba i doktoři. Herci žili opravdu hodně semknutě. Jezdilo se i na společné dovolené. Dodává, že dneska už je to jinak a herectví je vlastně práce jako každá jiná. „Nechodíme do práce na sedmou, ale na půl desátou, kdy zkoušíme. Zase ale hrajeme šest dní v týdnu. V divadle musíme být večer hodinu před představením, tedy na šestou," vysvětluje oblíbená herečka. Myslím, že by bylo dobré se na nějaké představení této zkušené herečky podívat. Proto neváhejte, divadelní sezóna je v plném proudu.
Zeig mehr
