V okolí nádraží budou velké změny
Proměna čeká dopravní situaci před českobudějovickým vlakovým nádražím. Autobusy a trolejbusy například budou moci vyjíždět od obchodního centra Mercury z Žižkovy třídy rovnou před vlakové nádraží. Dosud tomu bránil plot uprostřed Nádražní ulice. Českobudějovická radnice chce nově upravit i křižovatku Žižkovy třídy a Novohradské ulice. Projekty na obě akce spojené s Žižkovou třídou už jsou přichystány. „Naší snahou je, aby se to ještě letos udělalo," naznačuje náměstek primátora Petr Holický, že přípravy už značně pokročily. Hlavní změnou v lokalitě bude nově možnost, aby vozy městské hromadné dopravy odbočovaly u Mercury vlevo do Nádražní ulice. V současné době je vydáno územní rozhodnutí pro tuto akci a bude podána žádost o vydání stavebního povolení. Křižovatka v nové podobě dostane světelnou signalizaci a projekt předpokládá také nový přechod přes Žižkovu ulici. Dnes zde chodci přecházejí, ale řádně vyznačená „zebra" tu není. Šance na levé odbočení do Nádražní ulice umožní i nově umístit zastávky MHD před vlakové nádraží. A nebudou už muset být rozloženy až k objektu železniční polikliniky. Další novinkou, která se v lokalitě chystá, bude cyklostezka v Průmyslové ulici, jako součást páteřní cyklotrasy z Dukelské ulice do Suchého Vrbného. Cyklisté to sice vítají, ale připomínají nedávnou nepříjemnou změnu v Pětidomí. Nové uspořádání dopravy v okolí českobudějovického vlakového nádraží vyjde vstříc i cyklistům. Průmyslová ulice by se mohla částečně uvolnit od městské hromadné dopravy a místo by potom zbylo třeba i na kolaře. V Průmyslové ulici vznikne nová cyklostezka, potvrzuje plány radnice náměstek primátora František Konečný. V Průmyslové ulici má vzniknout cyklostezka, která bude součástí páteřní cyklotrasy, která vede z Dukelské ulice až do Suchého Vrbného. Aktuálně se připravuje dokumentace pro žádost o územní rozhodnutí. To předchází stavebnímu povolení. Kolaři plán radnice vítají, ale připomínají, že podobná aktivita by se hodila i za lávkou přes železnici. Cyklostezku v Průmyslové ulici oceňuje třeba Zuzana Voráčková ze Suchého Vrbného, která jezdí na kole z domova do práce k Dlouhému mostu. Jenže jí vadí, že v Pětidomí přehradila cestu všem, kteří míří do Suchého Vrbného, nová rušná komunikace. Jak bude cyklostezka z Průmyslové pokračovat ve Vrbném? Každý se zasekne na přechodu u lávky, aby se na novém přechodu nabídlo chodcům a cyklistům alespoň přednostního tlačítka na semaforu. Připomíná i to, že podle nynější úpravy nesmějí cyklisté ani jezdit po lávce přes železnici. Akce v Průmyslové ulici se teprve projektově připravuje. Trochu dál je ale radnice v Jírovcově ulici. Pro cyklostezku v úseku od ulice Na Sadech po Riegrovu ulici bude použit červený asfalt a už se připravuje výběrové řízení. Doufáme, že toto řešení ulehčí celé dopravní situaci v okolí autobusového a vlakového nádraží.
Wo jetzt?
Pozor na zamrzlou řeku varují záchranáři
Mrazivé počasí nepolevuje. Ačkoliv meteorologové předpovídají oteplení, v noci na pátek teploty na mnoha místech v okrese poklesly k hodnotě minus 20 stupňů Celsia. Na rybnících i řekách by bruslení zatím mohlo být nebezpečné. Bruslaři se dokonce tento týden proháněli i po zamrzlých řekách v Českých Budějovicích. Podle Petra Kočvary, předsedy Vodní záchranné služby českobudějovické místní skupiny Českého červeného kříže, je ale bruslení po řekách velmi zrádné. „Sám bych zatím nevstoupil ani na zamrzlý rybník, natož na řeku. Síla ledu určitě zatím nebude ideální," varoval záchranář. Podle něj musí být led, který udrží člověka, silný minimálně deset centimetrů. „To ovšem platí na rybníce. Řeky mohou být velmi zrádné," upozornil Petr Kočvara s tím, že například u teplejších přítoků může být led mnohem tenčí než na jiných místech. Dobrou prevencí je mít u sebe takzvané švédské bodce, ideálně zavěšené kolem krku, ale samozřejmě ne tak, abyste se na nich oběsili," zmínil vodní záchranář. „Když se ponoříme do vody, můžeme se pomocí těchto bodců vyškrábat zpátky na led. Dobře poslouží i šroubovák zabroušený do špičky," doplnil Petr Kočvara. Dodal, že dostaneme-li se zpátky na zamrzlou hladinu svépomocí, rozhodně bychom na ni neměli stoupat. Ideální je plazit se po ledu směrem ke břehu. Mrazy působí problémy řidičům, i těm, kteří usedají za volanty vozů MHD. Překážkou je například námraza na drátech elektrického vedení, která někdy znemožňuje jízdu trolejbusů. Zima ještě nekončí a mrazy nám všem jistě připraví mnohá překvapení, tak buďte všichni obezřetní a počítejte s tím, varují záchranáři.
Zeig mehr
Stadion na ploché dráze v Českých Budějovicích
V letech 1957 a 1958 si Tatran KOH-I-NOOR vybudoval uvnitř oválu ploché dráhy atletickou dráhu. Obě byly škvárové. V roce 1966 byla škvára ploché dráhy nahrazena pískem, který umožnil rychlejší a bezpečnější jízdu než ve vyježděných rýhách na škváře. Na zahajovací závod na pískové dráze v roce 1966 přišlo 7000 diváků, což ve srovnání s návštěvností v 50. letech bylo málo. Ve zlatých 60. byla plochá dráha zaplněná, asi 20 000 diváky, když zde roku 1964 končila etapa Závodu míru W-B-P a šlo se na Smolíka. Před Závodem míru 1964 byl vybudován vjezd na stadion. Sice dobře, ale hned jak vjeli závodníci na dráhu, na škváře podklouzli a popadali, další letěli přes ně. Na ploché dráze jezdily po roce 1960 také speciálně v Motoru vyrobené mopedy. Toho roku se na vnitřní ploše konala spartakiáda, když předtím se rekonstruovala zajímavá tribuna z roku 1947, která stála původně na hřišti Dynama u plynárny a pak na Dlouhé louce jako tribuna pro vojenské přehlídky. Poslední závod plochodrážní extraligy se jel dne 1. července 1973. To se ovšem nevědělo, že je to naposled. Délka ploché dráhy se měla či spíše musela zkrátit na mezinárodní délku 400 m, na což nedostal oddíl dotaci a vlastní peníze nestačily. Navíc rok po Závodu míru v roce 1965 byl na základě stanoviska Technického zkušebního ústavu v Praze vydán zákaz používání tribuny. Plochá dráha byla označena jako nevyhovující v roce 1976. Historická tribuna byla odstraněna v roce 1986. Podle projektu byl stadion určen i pro cyklisty. V plánu radnice byl také na Dlouhé louce lyžařský skokanský můstek, malá ZOO, vegetační bludiště a pionýrská dráha. Plány měla radnice velké, ale postavila se jen pionýrská dráha a plochá dráha, která se stala ve městě pojmem pro až 25 000 diváků. Tento stadion má ve městě České Budějovice velkou tradici. V současné době slouží jihočeské univerzitě k jejím sportovním aktivitám a dále mnohým fotbalovým klubům jako tréninková plocha. Několiktrát se na tomto stadionu konaly i hudební koncerty. Pokud zvolíte jiné sportovní vyžití, tak si můžete v tomto sportovním areálu zahrát třeba tenis na několika antukových kurtech.
Zeig mehr
Kašna Samsona bude obklopena nevšední stěnou
Neobvyklý způsob, jak přimět obyvatele Českých Budějovic, aby si více všímali památek ve městě, zvolili organizátoři výstavy Vnímání. Autor projektu, pražský architekt Jan Šépka, si od záměru slibuje, že se lidé více zamyslí nad tím, co pro ně dominanta náměstí znamená. Kruhový prostor kašnu přibližně na měsíc oddělí od zbytku náměstí. Bude tak působit jako šperk v galerii. Přes sedm metrů vysoká stěna s průměrem asi 22 metrů vznikne z dřevěných nelakovaných trámů a černé stavební překližky. Vnitřní část kruhu kolem kašny vyplní bílá látka. Stěna výhled na kašnu nezakryje zájemcům docela. Ti, kteří ji budou chtít vidět, ovšem musejí vejít do Domu umění vedle Galerie Dvořák. Z oken domu povede ke kašně dřevěná lávka pro pěší. Dopravu to nijak neomezí, auta pod lávkou projedou. Netradiční záměr již posvětili českobudějovičtí radní. Náměstek primátora pro kulturu Jaromír Talíř poznamenal, že jde jistě o kontroverzní počin, který ale město zviditelní. Proti nejsou ani památkáři, splní-li autoři projektu dané podmínky. Více než rok poté, co hokejoví fanoušci před zahájením boje o postup do extraligy oblékli sochu Samsona do dresu Motoru, se chystá další kontroverzní projekt související se Samsonovou kašnou. Obklopit ji má obří dřevěná stěna vyplněná bílou látkou. Dominantu náměstí tak v plné kráse uvidí jen ti, kteří k ní přijdou po provizorní lávce vedoucí z Domu umění.Projekt Vnímání je zamyšlením nad tím, co pokládáme za důležitou součást veřejného prostoru a jak vnímáme skryté prostory, které nám poskytují kulturní vyžití. Samsonova kašna umístěná na náměstí představuje významnou památku a dominantu města. Otázkou ale může být, zda dnes takové dominanty nevnímáme jen mimoděk. Projekt je výtvarnou instalací, která může mít paralelu k některým podobným počinům zahraničních osobností, jako je Christo a okruh pařížských Nových realistů. Těmto umělcům se zdařil jejich záměr přenést umění z muzeí a galerií do městského prostoru a přírody. Vzhledem k proporcím svých projektů a jejich společenské atraktivitě zprostředkovali nenásilně svůj umělecký názor množství lidí, což je i naším záměrem. Toto zviditelnění kašny zajisté přispěje k přilákání velkého množství lidí na českobudějovické náměstí. Projekty tohoto typu jsou a budou přínosem pro každé město.
Zeig mehr
