Nechtějí vzdát boj o novou školu
Vznik střední školy už podpisem podpořilo přes pět tisíc lidí. Podali jsme právní rozklad, k němuž by se ministerstvo školství mělo vyjádřit do konce dubna, zatím pokračujeme v přípravách tak, aby lyceum mohlo v září zahájit výuku," líčí úsilí řady lidí ředitelka budějovické waldorfské základní a mateřské školy Milena Vlčková. Jde o budoucnost desítek školáků, kteří se právě rozhodují o studiu na střední škole. Mnozí znají waldorfskou pedagogiku už od školky, dlouho navštěvují budějovickou waldorfskou základní školu a rádi by pokračovali v tomto typu vzdělávání až do maturity. Zájem mají i žáci stejně zaměřené školy v Písku. Jenže ministerstvo i Jihočeský kraj se staví k záměru zřídit od září v Budějovicích waldorfskou střední školu zamítavě. Ve své argumentaci se opírají o tvrzení, že vznik takové školy není v souladu s dlouhodobým záměrem vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v Jihočeském kraji. Podle vedení kraje je škol se stejným obsahem vzdělávání v regionu dostatek. „Nevidíme proto potenciál, že by waldorfské lyceum mohlo zaplnit nějakou díru na trhu," míní krajský radní pro školství Tomeš Vytiska. S argumentem, že waldorfské lyceum by do nabídky středoškolského vzdělání nepřineslo nic nového, ředitelka školy Milena Vlčková zásadně nesouhlasí. „To je jen laický pohled. Vzdělávací program waldorfského lycea je opravdu odlišný, je koncipovaný jako pokračování výuky na waldorfské základní škole. Ač nabízí různá zaměření, nenutí studenty ke specializaci. Naopak, při výuce se mohou zblízka dotknout mnoha oborů," naznačuje. Stejně jako ostatním kritikům úřednické stopky pro novou školu jí vadí, že se rozhodnutí neopírají o komplexní posouzení celé problematiky a využívají jen některé argumenty. „Nelíbí se nám také nerovný přístup. Proč, když v jiných krajích bylo waldorfské lyceum schváleno, to na jihu to nejde? I v našem kraji by měla mít jedna taková střední škola. Nemůžeme přece doplácet na to, že jiné školy v regionu nejsou naplněné," zlobí se Milena Vlčková. Své názory na kontroverzní rozhodnutí si nenechávají pro sebe ani mnozí rodiče a školáci. „Osobními dopisy oslovují ministra školství Marcela Chládka i premiéra Bohuslava Sobotku. Je to aktivita samotných rodin, ale pár dopisů jsem měla možnost si přečíst. Každý z pisatelů má trochu jiný pohled. Děti například trápí, že nemohou blízko domova pokračovat ve vybrané formě vzdělávání, navíc v jiných školách stejného typu je přetlak zájemců, některé rodiny by středoškolské studium svých dětí třeba v Příbrami těžko zvládaly finančně. Na většinu dopisů sice přichází jednotná odpověď, ale pan premiér už reagoval, že se naší věcí opravdu hodlá zabývat," dodává paní ředitelka školy.
Wo jetzt?
Běželi marathón za prémii 70000,- Kč
Absolvovali velkou tréninkovou dávku aby pomohli dobré věci. Motocykloví závodníci bratři Smržové nechyběli ve startovní poli Mattoni půlmaratonu. Zatímco mladší Matěj stlačil svůj čas pod dvě hodiny, starší Jakub zůstal těsně nad touto hranicí. „Bylo velké horko, ale jinak se běželo relativně dobře. Původně měli v plánu, že poběží s bratrem společně. „Mates je geneticky pro vytrvalostní běh vybavený lépe než já. Já funguji v trochu jiném režimu. Přesto jsem se snažil držet s ním, ale po pěti kilometrech jsem toho měl opravdu plné kecky. Člověk by měl běžet svým tempem, ale dav vás strhne, takže běžíte relativně rychle, aniž byste si to sám uvědomil," vrací se k sobotě starší z bratrské dvojice. „Nakonec jsem se závodem spíše protrápil. Přesto to byl skvělý zážitek," ujistí. Pro oba bratry se jednalo o premiérový půlmaraton. A bez nějakého speciálního tréninku. „Je fakt, že jsem se dostal do nouzového režimu. Hlavně, že jsme to přežili. Rozhodně je to zkušenost pro příště. Přece jen jednadvacet kilometrů není úplně málo. V tréninku běháme deset až dvanáct kilometrů, což je pro náš sport nejvhodnější," vysvětluje. Skvělá prý byla atmosféra závodu. „To bylo super," přikývne. „Určitě stojí za to si půlmaraton vyzkoušet. Kolem celé trati stojí lidé a fandí bez ohledu na to komu. K tomu samozřejmě spousta známých. I po organizační stránce bylo všechno zvládnuté. Jenom si někteří lidé stěžovali, že bylo město uzavřené pro běžný provoz. Ale to je zbytečné komentovat. Podobná akce je jednou za rok a všichni o ní věděli dopředu. Účast bratří Smržových na půlmaratonu pomohla také postiženým dětem v Centru Bazalka, jehož jsou patrony. „Když už jsme se do účasti do půlmaratonu nechali uvrtat, tak jsme se rozhodli, že poběžíme pro Bazalku," říká Jakub. Od slov byl jako vždy v podání bratrské dvojice jen malý krůček k činům. Založili jsme webové stránky Běžímpro. Oslovili jsme také všechny naše dlouholeté partnery a téměř všichni přispěli. Druhou variantou jak pomoci, byla samotná účast v půlmaratonu. Každý mohl zaplatit nějaké peníze navíc, než bylo stanovené startovné, které šly právě na Bazalku. Za ně dostal tričko plus dárky, které vyrobily děti v Bazalce. Akce se nakonec neminula výsledkem. Vybralo se něco přes sedmdesát tisíc korun. To jsme vůbec nečekali, protože celý projekt se rozběhl pouze nějaké tři čtyři týdny před startem závodu. Byli jsme moc rádi, že to takhle dopadlo, netajil Jakub Smrž velkou spokojenost, že jejich účast v závodě nakonec přinesla dětem z Centra Bazalka tak velkou sumu. Webové stránky Běžímpro budou fungovat i nadále. „Budou sdružovat lidi, kteří chtějí běhat pro kohokoliv. Nemusí to být jen pro Bazalku. Když bude chtít někdo odběhnout závod pro koho chce, tak se začlení do projektu. Na stránkách budou uvedeni všichni partneři, kteří pomohli. A je jedno komu," zdůrazní. Zatímco účast na půlmaratonu ve spojení s charitativní akcí Jakuba Smrže potěšila, jeho závodní sezona zatím tak úspěšná není. V mezinárodním mistrovství Velké Británie superbiků je po třech závodních bez bodového zisku. „Motorka funguje, já celkem taky, jsme i docela rychlí. Vždycky se ale něco pokazí. Tak tragický začátek sezony nepamatuji. Rozhodně však nehází flintu do žita. „V přípravě jsem udělal maximum a teď na sobě pracuji o to víc. Snad výsledky přijdou. Tým, já i motorka na to určitě máme, říká Jakub Smrž a věří v úspěšnou motocyklovou sezonu.
Zeig mehr
Začíná letní kulturní program na slepém rameni řeky Malše
Budějovické kulturní léto přinese 257 akcí. Řada z nich je zdarma. Několik hudebních festivalů, jména jako Dan Bárta, Wabi Daněk či izraelský jazzový kontrabasista Avishai Cohen. Radnice řadu z nich dotuje sumou 4,7 milionu korun. Budějovice mají nabízet zejména přes letní sezonu to, co by sem přitáhlo turisty. Mezi největší akce patří Jihočeský jazzový festival, kde mj. zahraje 6. srpna Avishai Cohen. Akcí je o 57 víc než loni. Výrazně se zapojila Jihočeská vědecká knihovna, hvězdárna a klub Living Room, kteří vytvářejí aktivity jak pro rodiny s dětmi, tak pro dospělé. Fungeje Galerie Mariánská, objeví se i Robert Vano. K tradici patří Kinematograf bratří Čadíků – zdarma promítne české snímky Sedmero krkavců, Život je život a Gangster Ka – slavnosti Emy Destinnové, Město lidem – lidé městu nebo hudební přehlídka Central Park Slavie. Radniční léto slibuje 25 večerů, především pohádky, ale i muzikál Cyrano a zahrají Nezmaři, Samson nebo Wabi Daněk. Město rozšířilo sérii Hudební večery na náměstí, vystoupí 13 kapel. V minulých letech měly tyto kulturní akce velký úspěch, což můžeme očekávat i letos.
Zeig mehr
Samson na náměstí v opravě
Když prvního září mířili žáci do škol, pískovcový Samson se poroučel z barokní kašny na náměstí Přemysla Otakara II., dominanty Českých Budějovic. Nezmizel proto, aby si jej prezident Miloš Zeman vzal s sebou do Číny jako loni plyšového Krtečka, ale aby uvolnil místo odborníkům Čevaku, kteří opravovali vedení vody ve sloupu aby z tlamy lva opět mohl vytrysknout osvěžující gejzír. Při úterním sundávání Samsona nemohl chybět známý jihočeský sochař a restaurátor Ivan Tlášek. „Tuhle kopii jsem dělal v letech 1989 a 1990," zavzpomínal sochař. „Instalovali jsme ji na kašnu právě v den prvních svobodných voleb. Tak jsme tenkrát na sokl zespodu napsali červenou barvou písmena OF, abychom tak lidem dali vědět, koho mají volit," usmívá se Ivan Tlášek, který byl včera zvědavý, zda se písmena dochovala, či zmizela pod nánosem prachu a špíny. Když se Samson konečně zhoupl ve vzduchu nad náměstím, mohli znalí lidé s bystrým zrakem skutečně zaregistrovat zašlá písmena OF s typickým obličejíkem uvnitř O. Více pak byla písmena čitelná, když sochu uložili na dno kontejneru. „Tak jsou ještě tady," komentoval spokojeně písmena monogramu Ivan Tlášek, zatímco Občanské forum už dávno vzala voda. Samson není jedinou kopií sochy, která zdobí město místo originálu. „Dělal jsem kopie i chrličů z kašny nebo sousoší morového sloupu na českobudějovickém Mariánském náměstí," vypočítává další napodobeniny Ivan Tlášek. „Socha Samsona je symbolem Budějovic, ale tam nahoře na plošině jsem nebyl rozechvělý trémou, jako spíš stářím," usmívá se sochař. „Zvykl jsem si na létající labutě, a kdybych neměl obrněné nervy, tuhle práci můžu vzdát," říká upřímně. „Když už je teď Samson dole, pořádně ho vyčistíme. Nyní už je socha Samsona zpět na svém místě. Jistě bude dalších mnoho let dominantou budějovického náměstí.
Zeig mehr
